Do české debaty o daních se vrací návrh komplexní reformy, který byl zveřejněn už v září 2025, ale tehdy rychle zapadl. Jeho význam spočívá hlavně v tom, že spojoval vyšší příjmy státního rozpočtu s nižším zatížením práce u lidí s nízkými příjmy, tedy se změnou, která by měla přímý dopad na zaměstnance, firmy i veřejné finance.
Na nerovnováhu v českém daňovém systému v poslední době znovu upozornil sociolog Daniel Prokop. Podle něj je nynější nastavení takové, že zaměstnanec s minimální mzdou po započtení toho, co za něj odvádí zaměstnavatel, odevzdá státu ze své práce více než vlastník čtyřiceti stometrových bytů v Praze na dani z nemovitostí. Právě tento nepoměr znovu otevírá otázku, zda se české zdanění nepohybuje příliš ve prospěch majetku na úkor práce.
Návrh, který v září 2025 zveřejnil iRozhlas a který vznikl v prostředí tří prestižních institucí, počítal s tím, že by stát mohl vybrat zhruba o 70 miliard korun ročně více. Současně by ale podle návrhu zůstalo 40 miliard korun ročně nízkopříjmovým skupinám právě díky nižším odvodům z práce. Z ekonomického pohledu šlo o pokus přenastavit strukturu daňového mixu tak, aby rozpočet získal dodatečné příjmy, ale zároveň se zmírnilo zatížení zaměstnání s nejnižšími výdělky.
To je důležité i pro zaměstnavatele. Vysoké odvody u nízkých mezd totiž zvyšují cenu práce a prodražují firmám zaměstnávání lidí na méně kvalifikovaných pozicích. Pokud by se část zátěže přesunula jinam, mohlo by to vedle dopadu na čisté příjmy zaměstnanců ovlivnit i náklady podniků a motivaci držet nebo vytvářet pracovní místa.
Na dlouhodobě vysoké zdanění nízkopříjmové práce a naopak nízké zdanění majetku upozorňují i další ekonomické hlasy. Helena Horská v Otázkách Václava Moravce 8. září 2024 uvedla, že Česko má extrémně vysoké zdanění nízkopříjmových a extrémně nízké zdanění majetku. Do stejné linie zapadá i výrok šéfky Finanční správy Simony Hornochové, podle níž jsou tuzemské daně nastaveny ve prospěch bohatých.
Pro firmy, domácnosti i státní rozpočet tak zůstává podstatná hlavně jedna věc: zda se politická debata o úpravách daní znovu omezí jen na dílčí změny, nebo se vrátí ke komplexnějšímu řešení, které by současně řešilo výnos pro stát, náklady práce i rozložení daňového břemene. Právě zapomenutý návrh ze září 2025 se nyní znovu připomíná jako jeden z konkrétních podkladů, od něhož by se další úvahy mohly odvíjet.
