Evropská unie navrhuje Ukrajině nový úvěr ve výši 45 miliard eur, který má pomoci pokrýt část očekávaného finančního výpadku v roce 2027. Záměr rozděluje prostředky mezi obranu a civilní výdaje, zároveň ale otevírá otázku účasti všech členských zemí i většího zapojení partnerů mimo EU.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulém měsíci evropským lídrům sdělil, že země bude v roce 2027 čelit finanční mezeře 70 miliard eur. EU se chce podílet 45 miliardami eur a zbývajících 25 miliard eur by podle návrhu měli zajistit další spojenci Kyjeva.

Z navrhovaného evropského úvěru má 25 miliard eur směřovat na zbraně a 20 miliard eur na civilní potřeby. Ty zahrnují financování základních veřejných služeb, včetně škol a nemocnic. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že členské státy si mohou zvolit, zda budou podporovat civilní část financování, nebo vojenské výdaje.

Komise očekává podporu všech 27 zemí EU, přestože Česko, Slovensko, Maďarsko a Bulharsko oznámily, že se do nového kola financování nechtějí zapojit. Německý kancléř Friedrich Merz v reakci varoval, že bez účasti všech států zablokuje sedmiletý rozpočet Unie. Uvedené čtyři země patří mezi čisté příjemce unijního rozpočtu, zatímco Německo je jeho největším plátcem a zároveň největším dárcem EU pro Ukrajinu.

Rostoucí obranné výdaje navyšují potřebu financování

Potřeba dalších peněz přichází jen 11 měsíců po schválení dřívější půjčky EU ve výši 90 miliard eur, určené pro dvě třetiny civilních a vojenských potřeb Ukrajiny v letech 2026 a 2027. Náklady dále zvyšuje eskalace ruských útoků a rozsah hospodářských škod.

Komisař pro obranu Andrius Kubilius upozornil na rostoucí význam dronů ve válečných výdajích Ukrajiny. Podle jeho vyjádření Kyjev očekává, že Rusko letos nasadí 10 milionů dronů a v roce 2027 až 20 milionů. Financování obrany se tak netýká pouze tradiční vojenské techniky, ale stále více i rychle se rozvíjejících bezpilotních systémů.

Zelenskyj vyjádřil naději v rychlé schválení úvěru a podporu všech zemí Unie. Silná finanční pomoc Ukrajině je podle něj také politickým signálem Rusku. Pro ukrajinský veřejný rozpočet jde vedle vojenských potřeb o zásadní zdroj pro zachování fungování státních institucí a základních služeb.

Brusel chce rozšířit okruh věřitelů a záruk

EU zároveň tlačí na větší finanční účast zemí mimo Unii, zejména Norska, Spojeného království a Kanady. Návrh počítá s mechanismem, který by zemím skupiny G7 poskytujícím nové úvěry nabídl záruky jejich splácení z budoucích výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Výnosy z těchto aktiv se již používají na splácení úvěru G7 ve výši 45 miliard eur poskytnutého Ukrajině v roce 2024.

Státy s ratingem AAA by navíc mohly nabídnout záruky unijnímu rozpočtu až do celkových 5 miliard eur. To by EU umožnilo rozšířit financování získávané na kapitálových trzích. Komise mezi zeměmi, které splňují tuto ratingovou podmínku, uvádí Austrálii, Kanadu, Lichtenštejnsko, Norsko, Singapur a Švýcarsko.

Spojené království následně přislíbilo balík hospodářské a vojenské podpory v hodnotě 10 miliard liber. Součástí další pomoci má být také dodávka 1 000 útočných dronů dlouhého doletu v rámci balíčku za 260 milionů liber. Pro EU zůstává klíčové, aby se do financování roku 2027 výrazněji zapojili i další spojenci, protože evropské státy podle unijních představitelů nesou příliš velkou část dosavadní zátěže.