Evropa zvažuje vyšší ochranu infrastruktury, firmy čekají další náklady

Varování evropských bezpečnostních služeb před možným zesílením ruských aktivit v Evropě se nepromítá jen do vojenské a politické roviny. Stále výrazněji dopadá také na ekonomiku, zejména na firmy napojené na dopravu, energetiku, letiště, železnici a obranný průmysl. Právě vyšší náklady na ochranu infrastruktury, provozní omezení a nejistota v investicích mohou být v dalších měsících jedním z nejcitelnějších důsledků.

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil varování polského premiéra Donalda Tuska za opodstatněná a podložená a v pátek kvůli tomu svolal do Paříže předsedy politických stran i kandidáty pro prezidentské volby v roce 2027. Jedním z témat byly zpravodajské informace o rostoucí hrozbě ze strany Ruska. Debata přichází v době, kdy se v New Yorku schází Valné shromáždění OSN a zároveň sílí vzdušné útoky v rusko-ukrajinské válce. Kyjev v neděli nad ránem zasáhl Moskvu a další ruské regiony stovkami dronů a raket, což patřilo k největším leteckým útokům od začátku konfliktu.

V uplynulém týdnu se k rizikům vyjádřili tři šéfové evropských zpravodajských služeb. Ředitel BIS Michal Koudelka připustil, že vedle zvýšené aktivity dronů nelze vyloučit ani omezený incident na území NATO sousedícím s Ruskem, například provokaci pod falešnou vlajkou nebo rozsáhlou operaci zaměřenou na ovlivňování veřejného mínění. Podle něj jde o scénář, který se může odehrát v horizontu měsíců, nikoli let, byť zároveň zdůraznil, že řada aktérů pracuje na tom, aby k tomu nedošlo.

Opatrnější tón volí představitelé pobaltských zemí. Poukazují na to, že Rusko má významnou část kapacit vázanou na Ukrajině, a upozorňují i na druhotné hospodářské škody, které může vyvolat přehnaná veřejná panika. Generální ředitel lotyšské bezpečnostní služby VDD Normunds Mežviets uvedl, že nevidí známky bezprostředního útoku, současně ale připustil přípravy na razantnější kroky v Evropě. Podle něj zatím není jasné, zda jde o konkrétní operační plán, nebo spíše o součást širší strategie zastrašování a destabilizace západních společností.

Právě tato nejistota má pro ekonomiku zásadní význam. Pokud se i bez otevřeného střetu zvýší počet incidentů, podezřelých narušení provozu nebo útoků na logistické uzly, firmy budou nuceny investovat více do fyzické ochrany, monitoringu, kybernetické bezpečnosti i krizových plánů. To se týká zejména letišť, železničních koridorů, skladových areálů, energetických zařízení a podniků zapojených do dodávek pro obranu nebo podporu Ukrajiny.

Sabotáže mění náklady podniků i státu

Dosavadní vývoj podle evropských služeb ukazuje, že Moskva se zatím vyhýbala krokům, které by vyvolaly přímou koordinovanou reakci NATO, místo toho ale podle západních agentur rozvíjí sabotážní kampaň v zemích patřících k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny. Koudelka popsal ruský přístup jako eskalaci s cílem oslabit vůli evropských zemí pokračovat v podpoře Kyjeva. Vedle politického tlaku má taková strategie i jasný hospodářský efekt: zvyšuje náklady na bezpečnost, zpomaluje provoz a zatěžuje veřejné rozpočty.

Šéf švédské vojenské rozvědky a bezpečnostní služby Thomas Nilsson označil za zlomový moment nedávný incident s ozbrojeným dronem na letišti v Lipsku, který německé úřady připisují ruské rozvědce. Právě civilní letiště, železniční síť nebo energetická infrastruktura patří mezi sektory, kde i jednotlivý incident může způsobit rozsáhlé ztráty. Nejde jen o přímé škody, ale i o přerušení provozu, zpoždění dodávek, vyšší pojistné náklady a tlak na nové investice do zabezpečení.

Podle Mežvietse se navíc ruské aktivity posouvají od nahodilých sabotáží a žhářských útoků k cílenějším zásahům proti infrastruktuře spojené s podporou Ukrajiny. Zmínil železniční infrastrukturu a nově také cíle v obranném průmyslu. To je důležité i z pohledu českých a evropských firem: obranné podniky, jejich dodavatelské řetězce i dopravní uzly budou pod rostoucím tlakem na ochranu provozu, zaměstnanců a citlivých technologií.

Vedle soukromého sektoru porostou i náklady státu. Koudelka upozornil, že každý požár nebo větší porucha musejí být nově prověřovány také jako možné bezpečnostní incidenty. To znamená větší vytížení zpravodajských služeb, policie i krizových složek. V praxi tak roste účet za prevenci i vyšetřování, a to i v případech, kdy se nakonec cizí zásah nepotvrdí.

Nejistota dopadá i na investiční prostředí

Pobaltské státy proto současně varují před tím, aby veřejná komunikace sama nepřinesla ekonomické škody. Estonský diplomat Jonatan Vseviov o víkendu kritizoval paniku na sociálních sítích a vyzval k zachování klidu. Tento postoj má i zřetelnou hospodářskou logiku. Řeči o bezprostřední invazi mohou odrazovat investory, zvyšovat nervozitu na trzích, komplikovat financování projektů a zhoršovat vnímání regionu u zahraničních partnerů.

Na evropské straně zároveň přetrvává skepse, zda má Moskva skutečný zájem o mírová jednání. Přestože administrativa Donalda Trumpa v posledních týdnech obnovila diplomatickou aktivitu a do Moskvy i Kyjeva vyrazili američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, Nilsson uvedl, že nevidí známky seriózní ochoty Kremlu jednat v dobré víře. Pokud bude válka pokračovat i během páté zimy, zůstane vysoké i riziko dalších útoků na energetickou a dopravní infrastrukturu, což se může promítat do cen, pojištění i investičních rozhodnutí napříč Evropou.

Z pohledu firem tak nynější varování neznamená jen bezpečnostní upozornění, ale i signál pro rozpočty a řízení rizik. Nejcitelnější dopady mohou nést podniky v logistice, energetice, průmyslu a obraně, ale sekundárně i širší ekonomika. Vyšší výdaje na ochranu, složitější provoz a delší období nejistoty totiž obvykle nepřinášejí jednorázový účet, ale dlouhodobé zdražování fungování státu i soukromého sektoru.