V britském Clactonu skončilo hlasování v doplňovacích volbách, jejichž význam přesahuje samotný souboj o poslanecký mandát. Pokud Nigel Farage obhájí křeslo v Dolní sněmovně, už v pátek může znovu ožít vyšetřování kolem neohlášených darů, které by v krajním případě mohlo vést až ke ztrátě mandátu a dalším nákladům spojeným s opakováním voleb.

Vyšetřování se týká tvrzení, že Farage finančně podporoval jeho blízký přítel George Cottrell, označovaný v britských médiích za kryptoměnového spekulanta a odsouzeného podvodníka. Podle zveřejněných informací měla podpora zahrnovat bezpečnostní personál i pracovníky sociálních médií, kteří v roce před Farageovým zvolením připravovali jeho on-line obsah.

Farage odmítá, že by šlo o pobídku ke kandidatuře, a uvádí, že dar měl osobní povahu. V různých vysvětleních zmiňoval zajištění vlastní bezpečnosti i odměnu za brexit. Strana Reform UK obvinění odmítla s tím, že jde o neopodstatněný a smyšlený výklad a že žádná parlamentní pravidla porušena nebyla.

Šetření bylo 8. července pozastaveno poté, co Farage vyvolal doplňovací volby. Pokud bude znovu zvolen, může být podle dostupných informací obnoveno už v pátek. Případná sankce za neohlášení darů by neměla jen politický dopad. Znamenala by i další nejistotu pro zastoupení obvodu a nové náklady na další volební proces, pokud by poslanec o mandát přišel.

Samotné volby provází mimořádně neobvyklá situace. Hlavní strany hlasování bojkotovaly a uvedly, že se nechtějí účastnit toho, co označily za mediální cirkus a projekt marnivosti. Na hlasovacím lístku se tak objevilo rekordních 34 kandidátů, což přineslo nejdelší volební lístek v britské historii.

Mezi kandidáty byli vedle nezávislých také herec a pravicový aktivista Laurence Fox nebo tři zástupci recesistické strany Monster Raving Loony. Mediálně viditelnou roli převzal i Count Binface, fiktivní postava komika Jona Harveyho, která zaplnila prostor po absenci hlavních stran. Farage přitom podle dosavadního průběhu kampaně nejevil zájem vést debaty s ostatními 32 soupeři.

Clacton ale není jen kulisou politické show. Obvod zahrnuje vedle města Clacton-on-Sea také venkovské obce, zemědělskou půdu a přímořská sídla jako Frinton, Walton-on-the-Naze či Jaywick. Právě Jaywick byl loni už počtvrté od roku 2010 označen za nejchudší čtvrť v Anglii, předtím se na prvním místě objevil i ve zveřejněních z let 2010, 2015 a 2019.

Podle údajů britského statistického úřadu je populace Clactonu starší než činí anglický průměr. Třetina lidí v produktivním věku je ekonomicky neaktivní, zatímco ve východní Anglii jde o méně než pětinu. Takové prostředí zvyšuje citlivost regionu na témata životních nákladů, sociálního zabezpečení i místních investic. V referendu o brexitu v roce 2016 se navíc 70 procent hlasujících v Clactonu vyslovilo pro odchod z Evropské unie.

Farage získal křeslo za Clacton v roce 2024, když obdržel 46,2 procenta hlasů a zvítězil s náskokem 8 400 hlasů. Konzervativci tehdy skončili druzí a labouristé třetí. Už loni v létě dominoval mediálnímu prostoru, když během šesti týdnů uspořádal sedm tiskových konferencí. Letos svolal první tiskovou konferenci 3. srpna, první celostátní od května.

Výsledky hlasování mají být známy v pátek ráno. Vedle samotného volebního výsledku tak půjde i o to, zda se z Clactonu znovu stane centrum sporu o financování politiky, transparentnost darů a stabilitu mandátu, který může mít jen krátké trvání.