Francie vstupuje do přípravy rozpočtu na rok 2027 v mimořádně napjaté finanční situaci. Vláda počítá s úsporami 54 miliard eur, tedy zhruba 1,3 bilionu korun, ale zároveň čelí stagnující ekonomice, schodku kolem 5 % HDP, rekordnímu zadlužení a rostoucím nákladům na obsluhu dluhu. V zemi, která se blíží prezidentským volbám, tak veřejné finance i podnikatelské prostředí zůstávají pod silným tlakem.

Růst druhé největší ekonomiky eurozóny se prakticky zastavil. Ve druhém čtvrtletí roku 2026 zůstal francouzský hrubý domácí produkt na nule, poté co v prvním čtvrtletí klesl o 0,2 %. Francie se tak jen těsně vyhnula technické recesi. Vláda nyní pro celý rok 2026 počítá s růstem jen 0,5 %, zatímco dříve očekávala 0,9 %. Už v roce 2025 přitom ekonomika vzrostla pouze o 0,8 %, tedy výrazně pomaleji než eurozóna s tempem 1,5 %.

Slabá výkonnost ekonomiky se promítá do širšího rozpočtového obrazu. Veřejný dluh dosáhl 3,536 bilionu eur, což odpovídá 117,5 % HDP. Francie tak patří k nejzadluženějším zemím eurozóny, když vyšší poměr dluhu k výkonu ekonomiky mají už jen Řecko a Itálie. Pro srovnání, v roce 2008 činil francouzský dluh necelých 1,4 bilionu eur a po prvním covidovém lockdownu už přesahoval 2,6 bilionu eur.

Za růstem zadlužení stojí především série mimořádných výdajů posledních let. Nejprve to byla pandemie covidu, následně energetická krize a nákladná opatření na tlumení cenových šoků během války na Ukrajině. Problémem už ale není jen samotná výše dluhu, nýbrž i to, za jakou cenu si stát půjčuje.

Výnos desetiletého francouzského státního dluhopisu OAT se v polovině září vyšplhal na 4,47 %, zatímco před válkou na Blízkém východě činil 3,45 %. Jde o úroveň, která ve společné evropské měně převýšila i Řecko, kde se výnos pohyboval na 4,04 %. Vyšší sazby zvyšují tlak na státní pokladnu a zároveň vytvářejí méně příznivé podmínky pro financování celé ekonomiky.

Úroky, které stát každoročně platí, proto rychle rostou. V roce 2025 dosáhla dluhová služba 64,7 miliardy eur a podle odhadů by se v roce 2029 mohla přiblížit ke 100 miliardám eur. To je částka, která omezuje prostor pro jiné veřejné výdaje i pro případnou podporu ekonomiky v době zpomalení.

Schodek se drží vysoko, tlak pocítí i firmy

Vedle dluhu zůstává zásadním problémem také rozpočtový schodek. V roce 2025 činil 5,1 % HDP, tedy výrazně nad tříprocentní hranicí požadovanou Evropskou unií. Vláda cílí na 5,4 % v roce 2026 a na 5 % v roce 2027, přičemž právě k tomu mají směřovat plánované úspory 54 miliard eur. Bez omezení výdajů a vyšších daňových příjmů se však tohoto cíle dosahuje jen obtížně.

Pro firmy je důležité, že rozpočtová konsolidace přichází v době slabého růstu a nejisté poptávky. Jakékoli škrty nebo daňové úpravy mohou dopadnout na investiční aktivitu, zakázky i spotřebu domácností. Francie navíc nemá s vyrovnaným hospodařením čerstvou zkušenost: poslední rozpočtový přebytek vykázala v roce 1974.

V evropském srovnání zůstává situace nepříznivá. Zatímco průměrný schodek eurozóny v roce 2025 činil 2,9 % HDP, Francie byla výrazně nad touto úrovní. Německo, Španělsko a Itálie se pohybovaly kolem 3 %, Portugalsko a Řecko dokonce hospodařily s přebytkem.

Další komplikací je inflace, která se po předchozím uklidnění znovu zvedá. Po růstu cen o 0,9 % v roce 2025 dosáhla inflace ve Francii letos v srpnu 2,4 %, proti 2,1 % v červenci. Hlavním důvodem bylo zdražení pohonných hmot. V celé eurozóně inflace vzrostla na 3,3 %, takže Francie sice zůstává pod průměrem měnové unie, ale návrat cenové stability se vzdaluje.

Slabší trh práce a stále záporný obchod

Ochabující hospodářství se promítá i do trhu práce. Míra nezaměstnanosti, kterou chtěl Emmanuel Macron do roku 2027 snížit na 5 %, se od začátku roku 2025 zvyšuje. Ve druhém čtvrtletí roku 2026 dosáhla 8,3 %, což je nejvyšší úroveň od podzimu 2020. Bez práce je 2,7 milionu lidí. Ještě citelnější je situace mezi mladými: nezaměstnanost ve věkové skupině 15 až 24 let vzrostla z 17,1 % v roce 2023 na 21,6 %.

Vláda část nárůstu spojuje i se změnou evidence po zavedení zákona o plné zaměstnanosti od ledna 2025, kdy dochází k automatické registraci příjemců dávky RSA u France Travail. Ani to ale nemění nic na tom, že zhoršující se pracovní trh je pro francouzskou ekonomiku i veřejné finance nepříznivým signálem.

Zlepšení je naopak patrné v zahraničním obchodě, i když bilance zůstává záporná. Po deficitu 159,7 miliardy eur v roce 2022 se schodek snížil na 96,6 miliardy v roce 2023, 77,7 miliardy v roce 2024 a 64,9 miliardy eur v roce 2025. Francie stále více dováží, než vyváží, konkrétně 681,4 miliardy eur proti exportu za 616,5 miliardy eur, ale rozdíl se zmenšuje.

Vývoz podporují hlavně obory jako letectví, kosmický průmysl, parfémy a kosmetika. Slabším místem je naopak obchod s potravinami, kde přebytek v roce 2025 klesl na pouhých 200 milionů eur z 3,9 miliardy o rok dříve. Zlepšila se také obchodní nerovnováha s Německem, která se snížila z dřívějších 15 miliard eur na zhruba 5 miliard. Opačným směrem se však vyvíjí vztah s Čínou, kde schodek dosáhl 50 miliard eur oproti 32 miliardám v roce 2019.

Rozpočtová debata pro rok 2027 se tak ve Francii otevírá ve chvíli, kdy se kumulují téměř všechny hlavní makroekonomické tlaky najednou. Slabý růst, vysoký dluh, drahé financování, přetrvávající schodky i horší situace na trhu práce zvyšují riziko, že ozdravování veřejných financí dopadne nejen na stát, ale i na podniky a domácnosti.