Víkendové nepokoje ve francouzských městech odkryly širší problém země: vedle společenského napětí se prohlubuje politická paralýza a nejistota kolem veřejných financí. Materiální škody podle premiéra Sébastiena Lecornua dosahují stovek milionů eur, zatímco stát se připravuje na další náročné financování svého vysokého dluhu.
Výtržnosti a rabování zasáhly mimo jiné Paříž, Marseille a Bordeaux. V Limoges poškodily plameny historickou radnici. Během jediného víkendu bylo zadrženo více než dva tisíce lidí. Událostem předcházely týdny studentských protestů proti nedostatkům ve školství a chybějícím učitelům, na listopad pak odbory chystají celostátní stávky.
Pro firmy představuje kombinace narušení provozu, škod na majetku a očekávaných stávek další náklad v době, kdy podnikatelské prostředí už zatěžuje inflace, drahé energie a slabší důvěra spotřebitelů. Negativní dopad mohou nést také cestovní ruch a investice, zejména pokud budou zahraniční investoři vnímat nestabilitu jako dlouhodobý jev.
Rozpočet bez stabilní většiny zvyšuje tlak finančních trhů
Politická situace se zkomplikovala po předčasných parlamentních volbách v roce 2024, které roztříštily parlament a neumožnily vytvoření stabilní většiny. Vláda proto obtížně prosazuje řádný státní rozpočet. Prezident Emmanuel Macron násilí odsoudil, poté ale odjel na plánovanou třídenní cestu do států Perského zálivu. Marine Le Penová mezitím využívá bezpečnostní situaci k prosazování tvrdší protipřistěhovalecké rétoriky, zatímco vliv posiluje i krajní levice Jean-Luca Mélenchona.
Nejistota kolem rozpočtu je citlivá zejména kvůli rozsahu zadlužení. Státní dluh Francie ve druhém čtvrtletí dosáhl 119 % hrubého domácího produktu, tedy výrazně nad unijním limitem. Země bude muset v příštím roce vydat rekordní objem nových dluhopisů, a případné zhoršení důvěry investorů tak může zvýšit cenu, za kterou si stát opatří peníze.
Hospodářské vyhlídky navíc oslabují vysoké ceny energií a dopady horkého léta na zemědělskou produkci. Podle průzkumů považuje 85 % Francouzů zemi za stát v úpadku a téměř celá populace vyjadřuje nespokojenost se současným vývojem. Bez funkční parlamentní většiny a věrohodného plánu na konsolidaci veřejných financí se tak může prodlužovat období, v němž náklady politické krize ponesou stát, podniky i domácnosti.
