Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu v Teheránu uvedl, že Spojené státy podle něj nedosáhnou svých cílů prostřednictvím ekonomického tlaku na Írán. Prohlášení zaznělo na schůzce věnované aktuálnímu vývoji hlavních měnových, devizových a finančních ukazatelů země, a ukazuje tak, že Teherán spojuje zahraničněpolitické napětí přímo se stavem domácí ekonomiky.
Jednání se v íránské metropoli zúčastnil také ministr hospodářství a financí Sejed Alí Madanízáde, guvernér íránské centrální banky Abdolnásir Hemmatí a skupina ekonomů. Íránská centrální banka je klíčovou institucí pro měnovou politiku země a stabilitu rialu, tedy místní měny, která je dlouhodobě citlivá na sankce, devizové toky i geopolitické otřesy.
Pezeškján uvedl, že Írán se sice snaží řešit sporné otázky prostřednictvím kontaktů a vyjednávání, současně ale podle něj bude dál odolávat hospodářskému nátlaku. Dodal, že americká strana v této fázi nic nezíská, mimo jiné s odkazem na připravenost ekonomických sektorů jeho administrativy.
Prezident své hodnocení zasadil i do širšího rámce nedávného konfliktu. Podle něj se situace podobá čtyřicetidenní válce, kdy íránské ozbrojené síly a obyvatelé podle jeho slov zabránili protivníkovi dosáhnout jeho cílů. Právě toto propojení bezpečnostní krize a hospodářské odolnosti je pro íránské vedení důležité i směrem k domácím trhům a investorům, protože má podpořit dojem, že stát udrží kontrolu nad finanční situací navzdory vnějšímu tlaku.
Tvrdší americká rétorika zvyšuje nejistotu pro obchod i finance
Začátkem tohoto měsíce americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy spustí podle jeho slov nejtvrdší ekonomickou operaci, jaká kdy byla použita proti zemi poskytující Íránu ekonomickou oporu. Krok označil za ekonomickou válku a izolaci v dosud nevídaném rozsahu. Taková rétorika zvyšuje nejistotu kolem zahraničního obchodu, platebních toků i přístupu Íránu k devizám.
Pro íránskou ekonomiku je klíčové právě to, zda se podaří udržet fungování finančního systému a schopnost financovat dovoz i běžný provoz státu. Každé zpřísnění sankčního nebo obchodního režimu může dál zatěžovat kurz měny, inflaci i podnikatelské prostředí, zejména u firem závislých na zahraničních dodávkách nebo přístupu k cizím měnám.
Napětí mezi oběma zeměmi se navíc v posledních měsících dále vyostřilo. Dne 28. února zahájily Izrael a Spojené státy společné útoky na Teherán a další íránská města. Írán následně odpověděl vlnami raketových a dronových útoků na Izrael a na americké základny a další cíle v regionu.
Dne 18. června Spojené státy a Írán podepsaly memorandum o porozumění k ukončení války v regionu na všech frontách včetně Libanonu. Na jeho základě měly do 60 dnů, tedy do 17. srpna, vést jednání o konečné dohodě. Po vyhrocení vztahů z minulého měsíce však zůstává další osud těchto rozhovorů nejasný, což prodlužuje nejistotu i pro finanční trhy a hospodářské plánování v Íránu.
