Írán vyzval ostatní státy, aby se nepřipojovaly k americkému ekonomickému tlaku, a zároveň pohrozil těm, které by se na restrikcích podílely. Po ostrých vyjádřeních Donalda Trumpa se tak dále zvyšuje nejistota pro banky, obchodní firmy i dopravce, kteří se mohou dostat mezi hrozbu amerických postihů a odvetná varování z Teheránu.

Šéf íránské národní bezpečnostní rady Mohsen Rezáí ve státní televizi prohlásil, že se země nemají zapojovat do ekonomické války, kterou podle něj proti Íránu rozpoutaly Spojené státy. Současně uvedl, že jakákoli země, která se bude podílet na zavádění ekonomických restrikcí proti Íránu, bude považována za nepřítele. Rezáí také varoval, že případná íránská konfrontace bude podle jeho slov „jako zemětřesení“, pokud se americký prezident rozhodne jednat.

Napětí dále vystupňoval Donald Trump, který v týdnu oznámil vůči Teheránu ekonomickou válku a izolaci „historicky nevídané úrovně“. Na sociální síti Truth Social napsal, že jde o nejničivější ekonomickou operaci, jaká kdy byla proti některé zemi vyhlášena. Z pohledu finančních trhů a mezinárodního obchodu je podstatné hlavně to, že americký prezident rozšířil varování i na třetí země a jejich instituce.

Trump výslovně uvedl, že následkům budou čelit státy, které umožní svým finančním institucím, firmám, letištím nebo vládním entitám poskytnout Íránu oporu. Zmínil především pašování ropy a převody peněz, které mají podle něj skončit. Právě tato část oznámení je pro podnikatelské prostředí nejcitlivější, protože signalizuje tlak nejen na přímý obchod s Íránem, ale i na širší platební, logistické a servisní vazby.

Pro firmy to v praxi znamená vyšší riziko přerušení kontraktů, komplikací v přeshraničních platbách i tvrdšího prověřování obchodních partnerů. Banky a další finanční instituce mohou být opatrnější při zpracování transakcí, které by byť jen nepřímo souvisely s íránskými subjekty. Stejně tak se může zvýšit tlak na přepravní společnosti, pojišťovny a provozovatele letišť, pokud by se dostaly do kontaktu s obchodem, který Washington vyhodnotí jako pomoc Teheránu.

Významná je i formulace o ekonomické izolaci v bezprecedentním rozsahu. Ta naznačuje, že případné dopady nemají zůstat jen u politických prohlášení, ale mohou se přelít do reálného omezení obchodních toků, financování i mezinárodní spolupráce. Pro země, které s Íránem udržují hospodářské vztahy, se tak zvyšují náklady na právní a sankční posuzování i nejistota ohledně budoucí vymahatelnosti obchodních závazků.

Trump ve svém vyjádření zároveň uvedl, že Írán nesmí získat jadernou zbraň, a ekonomický tlak spojil se snahou o oslabení schopnosti režimu financovat další aktivity. Nynější konflikt mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé podle původní informace začal americko-izraelskými nálety v sobotu 28. února. Pro světový byznys je však v této chvíli rozhodující hlavně to, že se spor dál přesouvá do oblasti sankcí, plateb a mezinárodního obchodu, kde mohou následky dopadnout i na subjekty mimo samotný region.