Írán a Spojené státy se nadále rozcházejí v podmínkách pro obnovení provozu v Hormuzském průlivu, jedné z nejdůležitějších světových námořních tras pro přepravu ropy. Teherán nabízí dohodu zprostředkovanou Katarem, prezident Donald Trump ji však podle svých veřejných vyjádření odmítl. Pokračující omezení lodní dopravy prodlužuje tlak na ropné toky, náklady přepravců i širší světovou ekonomiku.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl, že otevření průlivu je podmíněno splněním íránských požadavků. Za jediné východisko z nynější situace označil vyjednané řešení. Írán svůj návrh představil tento týden na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku a podle Teheránu jej Katar předal americké straně.
Trump novinářům v Bílém domě řekl, že plán odmítl. Íránský zájem o rychlé otevření průlivu přitom spojil s vojenským vývojem konfliktu. Arakčí nicméně upozornil, že íránská strana dosud neobdržela oficiální stanovisko USA prostřednictvím zprostředkovatelů. Teherán podle něj čeká na konečné sdělení, podle něhož se rozhodne o dalším postupu.
Omezená plavba zasahuje ropný obchod i náklady firem
Hormuzský průliv spojuje Perský záliv s Ománským zálivem a Arabským mořem. Jde o strategickou trasu pro vývoz ropy a dalších komodit ze zemí Perského zálivu. Útoky na plavidla a následný výrazný pokles lodní dopravy proto narušily přepravu ropy v době, kdy konflikt trvá už sedm měsíců.
Spojené státy na Írán uvalily hospodářskou blokádu, jejímž cílem je přimět Teherán k ukončení útoků na lodě v průlivu. Kromě samotného omezení kapacity trasy zvyšuje dlouhodobá nejistota riziko pro rejdaře, obchodníky s ropou i odběratele energií. Írán zároveň jednal o průlivu se svým regionálním rivalem Saúdskou Arábií, což dokládá hospodářský význam této námořní tepny pro celý region.
Arakčí v pátek uvedl, že přijetí návrhu by spustilo sedmidenní lhůtu k opětovnému otevření průlivu a přerušení regionálních bojů. Následně by podle něj mohlo začít širší vyjednávání o tématech, na nichž by se obě strany shodly. Mezi nimi by mohl být i íránský jaderný program.
Jaderný program zůstává překážkou pro širší dohodu
Právě zde se však pozice obou zemí výrazně liší. Trump opakovaně prohlašuje, že Írán nesmí získat jadernou zbraň. Vysoce postavený íránský představitel naopak agentuře Reuters řekl, že Teherán nebude ani v případě přijetí mírového návrhu ustupovat v otázkách, které považuje za svá práva. Zmínil zejména obohacování uranu a odmítl možnost vyvézt ze země vysoce obohacený uran.
Íránský prezident Masúd Pezeškján v rozhovoru pro CBS uvedl, že Teherán je připraven jednat o jaderném programu i dalších otázkách, nepřijme však nátlak. Írán podle něj neusiluje o válku, bude se ale bránit tlakům, hrozbám a útokům.
Válka začala 28. února americkými a izraelskými útoky a dosavadní diplomatické pokusy ji neukončily. Boje se střídaly s dočasnými přestávkami, způsobily tisíce obětí, oslabily íránské konvenční síly a dále poškodily už před konfliktem oslabenou íránskou ekonomiku. Konflikt se navíc rozšířil do regionu: Írán útočil drony a raketami na spojence USA v Zálivu, zatímco jemenští Húsíové zaměřili útoky na saúdské zájmy. Saúdská koalice v čele s Rijádem v sobotu oznámila zachycení dvou balistických raket a dvou dronů vypuštěných směrem ke království.
