USA a Írán v pondělí odděleně jednaly se zprostředkovateli o možném příměří po sedmi měsících války. Pro světovou ekonomiku je zásadní především budoucnost Hormuzského průlivu, kudy běžně proplouvají ropné tankery a jehož omezený provoz dál zatěžuje trhy i námořní obchod.
Obě strany se podle představitelů zapojily do obnoveného diplomatického úsilí. Další rozhovory se mají soustředit na upravenou podobu sedmidenního návrhu, který Írán předložil minulý týden během zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
Konflikt začal na konci února po útocích USA a Izraele na Írán. Za následujících sedm měsíců si vyžádal tisíce obětí a otřásl globálními trhy, mimo jiné kvůli narušení tras důležitých pro přepravu ropy. Dvě předchozí dohody o příměří, uzavřené při zprostředkovaných jednáních v dubnu a červnu, se rychle rozpadly.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí, který po zasedání OSN zůstal v New Yorku, uvedl, že Teherán čeká na americkou odpověď ke svým návrhům i podmínkám pro obnovení námořní dopravy v Hormuzském průlivu. Tento průliv mezi Perským zálivem a Ománským zálivem patří k nejdůležitějším trasám světového obchodu s ropou.
Teherán spojuje plavbu tankerů se sankcemi a zmrazenými aktivy
Íránský sedmidenní plán počítá se zastavením všech bojů v Íránu a Libanonu, uvolněním miliard dolarů íránských aktiv, ukončením sankcí na íránskou ropu a zrušením americké blokády íránských přístavů. Teprve poté by Írán umožnil opětovné otevření Hormuzského průlivu.
Součástí navrhovaného postupu má být rovněž návrat k debatě o íránském jaderném programu a o vysoce obohaceném uranu, který chce americký prezident Donald Trump podle textu zabavit nebo odstranit. Právě propojení bezpečnostních požadavků s obchodními a finančními ústupky zvyšuje složitost případné dohody.
Trump o víkendu řekl, že íránský návrh odmítl, zároveň však avizoval další jednání v tomto týdnu. Arakčí následně uvedl, že zprostředkovatelé Teheránu formální odmítnutí nepředali a že Írán čeká na konečné stanovisko Washingtonu. Podle ministra zůstává otevření Hormuzského průlivu podmíněno splněním íránských požadavků.
Výsledek rozhovorů tak může ovlivnit nejen pokračování konfliktu, ale také náklady na přepravu ropy, dostupnost tankerové dopravy a cenová očekávání na energetických trzích. Bez stabilní dohody by nejistota kolem jedné z hlavních světových námořních tepen zůstala významným rizikem pro mezinárodní obchod.
