Jemenští Húsíové podle analýzy amerických institucí ISW a Critical Threats Project zvyšují tlak na Saúdskou Arábii, aby získali kontrolu nad jemenskými příjmy z ropy a zemního plynu, nebo zajistili financování mezd ve správě ovládané tímto hnutím. Jde o klíčový ekonomický spor, protože stabilnější přísun peněz by Húsíům umožnil upevnit správu území pod jejich kontrolou i financovat další vojenské aktivity v Jemenu.

Vůdce hnutí Abdulmalik al-Húsí 21. září vyzval Saúdskou Arábii, aby podle něj přestala Jemen připravovat o bohatství z ropy, plynu a dalších přírodních zdrojů. Z formulace tohoto požadavku analýza vyvozuje, že Húsíové považují výnosy z jemenských surovin za zdroj, na který si sami činí nárok, nikoli za příjem mezinárodně uznávané jemenské vlády.

Kontrola nad ropnými a plynovými poli by pro hnutí znamenala více než okamžitý finanční efekt. Většina hospodářsky využitelných oblastí Jemenu a jeho přírodních zdrojů by se tak dostala pod jeho vliv, což by dlouhodobě zhoršilo finanční i politické postavení vlády. Húsíové současně čelí napjaté situaci v oblastech, které spravují: omezené dodávky paliv, zboží, financí i dalších zásob podle analýzy ztěžují vyplácení jejich vlastních představitelů.

Příměří bez příjmů Húsíové nepřijali

Podle dostupných informací hnutí odmítlo dřívější saúdské návrhy na příměří. Ty měly obnovit jednání mezi Húsíy a jemenskou vládou o těžbě a vývozu ropy i o mzdách státních zaměstnanců. Húsíové však dlouhodobě požadují, aby Saúdská Arábie na základě dohody z roku 2023 hradila mzdy zaměstnanců v Saná, hlavním městě pod jejich kontrolou.

Poslední návrh příměří podle analýzy zřejmě nezaručoval přístup hnutí k palivovým výnosům ani jisté financování mezd. Přerušení vojenských akcí by proto pro Húsíy znamenalo omezení tlaku na Rijád, aniž by získali ekonomické ústupky, o které usilují. Jejich postoj naznačuje, že nabídky příměří budou posuzovat především podle toho, zda zvýší jejich příjmy nebo přiblíží převzetí kontroly nad ropným a plynárenským sektorem Jemenu.

Finanční potíže hnutí prohlubují také saúdská omezení provozu v přístavech a na letištích ovládaných Húsíy. Ta podle ISW a Critical Threats Project komplikují tok paliv, peněz, zbraní i běžného zboží. K omezení obchodní a pašerácké činnosti přispělo rovněž poškození zařízení v přístavu Hudajdá a zásobovacích tras směrem k Saná při amerických úderech v roce 2025.

Útoky mají zvyšovat náklady Saúdské Arábie

Húsíové zároveň podle analýzy rozšiřují nátlak na zahraniční partnery Saúdské Arábie, aby zemi izolovali a omezili její obranné možnosti. Při útoku na leteckou základnu krále Fahda v Táifu 17. září byl poškozen italský letoun Eurofighter Typhoon. Italská média 22. září uvedla, že Itálie následně své stroje ze základny přesunula jinam; není přitom jasné, zda byl letoun cílem útoku záměrně.

Itálie v Saúdské Arábii dlouhodobě nasazuje stíhačky v rámci koalice proti takzvanému Islámskému státu a letos v březnu posílila rozmístění letounů kvůli ochraně vzdušného prostoru států Perského zálivu před íránskými útoky. Húsíové mohou tuto obrannou podporu vnímat jako překážku své kampaně proti saúdské ropné infrastruktuře. Abdulmalik al-Húsí navíc varoval Pákistán a Turecko, spojence Rijádu na základě obranné smlouvy označované jako Mekkský pakt, aby Saúdskou Arábii nepodporovaly.

Ekonomický rozměr konfliktu se promítl i do jednání v Teheránu. Íránský prezident Masúd Pezeškján a ministr vnitra Eskandar Mómení se 21. září setkali s pákistánským ministrem vnitra Mohsenem Naqvím. Pákistán se podle analýzy snaží přes Írán přispět k omezení útoků Húsíů na saúdské území a ropnou infrastrukturu. Teherán a Islámábád navíc v červenci oznámily plán zvýšit oboustranný obchod a přeshraniční výměnu ze tří na nejméně 10 miliard dolarů.

V jihozápadním Jemenu mezitím pokračovaly boje u horského masivu Džabal Kahbub na hranici provincií Lahdž a Táiz. Síly napojené na jemenskou vládu zde drží pozice, které mohou ovlivnit pohyb Húsíů v prostoru směřujícím k průlivu Báb al-Mandab, významné trase pro námořní obchod mezi Rudým mořem a Adenským zálivem.