Jižní Korea očekává další výrazný růst dluhu vzniklého kvůli rozpočtovým schodkům. Podle návrhu rozpočtu na rok 2025 má takzvaný schodkový dluh do roku 2030 vystoupat na 1 312,3 bilionu jihokorejských wonů, zatímco roční náklady na obsluhu státního dluhu mají ve stejném horizontu přesáhnout 50 bilionů wonů. Pro veřejné finance je podstatné i to, že tato část dluhu roste rychleji než dluh krytý finančními aktivy.
Vyplývá to z rozpočtového návrhu, který 6. dne zveřejnilo jihokorejské ministerstvo plánování a rozpočtu, tedy úřad odpovědný za přípravu státního rozpočtu. Schodkový dluh má letos podle dodatkového rozpočtu činit 1 025,2 bilionu wonů, v roce 2025 pak 1 117,1 bilionu wonů. Následně má pokračovat růst na 1 192,4 bilionu wonů v roce 2028, 1 245,8 bilionu wonů v roce 2029 a 1 312,3 bilionu wonů v roce 2030. Oproti letošní úrovni by tak za čtyři roky přibylo 287,1 bilionu wonů.
Schodkový dluh je pro investory i daňové poplatníky citlivý ukazatel, protože proti němu nestojí aktiva, z nichž by bylo možné závazky splatit. Rychlejší růst této složky proto naznačuje zhoršování struktury státního zadlužení. Zatímco schodkový dluh má dál výrazně narůstat, takzvaný finanční dluh má ve stejném období stoupnout jen z 387,6 bilionu wonů na 421,9 bilionu wonů, tedy o 34,3 bilionu.
Tomu odpovídá i změna podílů v celkovém státním dluhu. Podíl schodkového dluhu má vzrůst z letošních 72,6 procenta na 75,7 procenta v roce 2030. Naopak finanční dluh má klesnout z 27,4 procenta na 24,3 procenta. Z pohledu dlouhodobé stability rozpočtu jde o nepříznivý trend, protože větší část závazků bude bez přímého majetkového krytí.
Současné projekce jsou ale mírnější než v předchozím střednědobém plánu. Ten pro rok 2028 počítal se schodkovým dluhem 1 248,1 bilionu wonů a podílem 75,0 procenta, pro rok 2029 pak s 1 362,5 bilionu wonů a podílem 76,2 procenta. Důvodem nižšího odhadu je vyšší daňový výběr, který podpořil boom polovodičového průmyslu.
Vedle samotného objemu dluhu rostou i náklady na jeho obsluhu. Letos má Jižní Korea na úrocích zaplatit 36,5 bilionu wonů, což je o 4,8 bilionu více než loni. V roce 2025 mají úrokové výdaje dosáhnout 42,8 bilionu wonů, v roce 2028 pak 45,4 bilionu, v roce 2029 48,9 bilionu a v roce 2030 už 53,3 bilionu wonů. Stále větší část rozpočtu tak bude směřovat na financování dřívějších závazků, nikoli na nové výdaje nebo investice.
V poměru k hrubému domácímu produktu mají úrokové náklady vzrůst z 1,3 procenta v roce 2026 na 1,5 procenta v roce 2030. Vláda přitom chce tuto zátěž udržet pod průměrem zemí OECD, který letos činí 2,0 procenta a příští rok 2,1 procenta. Samotný poměr státního dluhu k HDP má podle výhledu letos dosáhnout 50,6 procenta, v roce 2025 klesnout na 48,3 procenta a poté znovu mírně vzrůst na 48,8 procenta v roce 2029 a 49,0 procenta v roce 2030.
Ve srovnání s předchozím plánem je to stále příznivější obraz, než jaký vláda čekala dříve. Pro rok 2029 totiž starší výhled počítal s dluhem ve výši 58,0 procenta HDP, takže nynější odhad znamená zlepšení o 9 procentních bodů. Přesto zůstává pro jihokorejské veřejné finance varováním, že nejrychleji roste právě ta část dluhu, kterou bude nutné splácet především z budoucích rozpočtových příjmů.
Pozornost vzbudilo i to, že odhad schodkového dluhu letos chybí v plánu správy státního dluhu, přestože se v souvisejících dokumentech objevoval od roku 2006. Ministerstvo plánování a rozpočtu uvedlo, že položka vypadla při úpravě formátu dokumentu a místo ní přibylo například mezinárodní srovnání. Na samotném trendu růstu této části zadlužení to ale nic nemění.
