Josef Cupka se stal známým díky konkurzu Sazky. Dnes už velké insolvence vést nemůže a jeho jméno se znovu objevuje u sporů o odpovědnost insolvenčních správců, hodnotu majetku a ochranu věřitelů.
Josef Cupka: správce, kterého proslavila Sazka. Dnes čelí otázkám kolem své minulosti i nových kauz
Josef Cupka patří k nejznámějším insolvenčním správcům v České republice. Do širšího povědomí veřejnosti se dostal především díky pádu loterijní společnosti Sazka, jedné z nejsledovanějších podnikových insolvencí po roce 1989. Právě tato kauza z něj udělala mediálně známou postavu českého insolvenčního prostředí.
Sazka nebyla běžným konkurzem. Do boje o její majetek a budoucnost vstoupily nejvlivnější podnikatelské skupiny v zemi. Ve hře byly miliardy korun, politické vazby, sportovní svazy, dluhopisy, O2 arena i zájmy největších věřitelů. Cupka se ocitl ve středu střetu, který ukázal, jak silnou moc může mít insolvenční správce ve chvíli, kdy rozhoduje o podniku s celostátním významem.
Sám Cupka v minulosti říkal, že Sazka byla výjimečná zejména obrovským mediálním zájmem a tím, že šlo o jeden z prvních velkých konkurzů po přijetí nového insolvenčního zákona. V kauze se skutečně učili soudci, správci, věřitelé i média. Sazka zároveň ukázala, že konkurz nemusí nutně znamenat konec firmy, ale může vést k převodu podniku na nového vlastníka a pokračování činnosti.
Sazka jako vrchol kariéry
Konkurz Sazky byl vyhlášen v roce 2011. Cupka se tehdy stal jednou z ústředních osob celé kauzy. Podle dobových zpráv přišel do sídla Sazky s vlastním týmem odborníků, kteří měli dohlížet na chod firmy. Následně odvolal dlouholetého šéfa Sazky Aleše Hušáka a omezil mu vstup do některých prostor společnosti.
Prodej Sazky nakonec přinesl vítězství skupinám PPF a KKCG. Majetek loterijní společnosti byl prodán za 3,81 miliardy korun a insolvenční správce následně navrhl vyplatit největšího zajištěného věřitele, The Bank of New York Mellon, částkou 567 milionů korun.
Právě v této době se však začaly objevovat i kontroverze. Cupka za své působení v insolvenčním řízení Sazky vyčíslil odměnu na 33,1 milionu korun bez DPH a požádal také o vyplacení zálohy. Pro jedny šlo o odměnu odpovídající velikosti a složitosti případu. Pro druhé o symbol toho, že velké insolvence mohou být mimořádně výnosným byznysem pro správce, advokáty a poradce, zatímco věřitelé často čekají na své peníze roky.
Exekuce a tlak věřitelů
Další kontroverze se objevila v okamžiku, kdy média informovala, že Cupka sám čelil exekuci na soukromý majetek. Česká televize v listopadu 2011 uvedla, že tato skutečnost byla argumentem některých aktérů, kteří zpochybňovali jeho setrvání ve funkci správce Sazky.
Cupka tehdy problém připouštěl, ale podle dobových informací tvrdil, že jej řeší. Zastánci jeho práce zdůrazňovali, že osobní exekuce nemusela mít přímý vliv na výkon funkce v konkrétní insolvenční kauze. Kritici naopak namítali, že správce, který rozhoduje o miliardovém majetku cizích osob, by měl být sám zcela bez jakýchkoliv pochybností.
Tato epizoda ukázala obecný problém insolvenčního systému: správce má obrovskou odpovědnost, ale důvěra v něj stojí nejen na zákonných podmínkách, nýbrž i na veřejném dojmu, že je nezávislý, ekonomicky stabilní a mimo dosah tlaků věřitelů či zájmových skupin.
Odebrané zvláštní povolení
Nejzásadnější zlom v Cupkově kariéře přišel v roce 2015. Ministerstvo spravedlnosti mu odebralo zvláštní povolení insolvenčního správce, čímž byl vyřazen ze seznamu správců oprávněných vést největší insolvenční případy. Týkalo se to řízení velkých podniků, typicky firem s vysokým obratem nebo větším počtem zaměstnanců.
To je klíčový bod celé kauzy. Josef Cupka zůstal advokátem a insolvenčním správcem v jiném rozsahu, ale velké podnikové insolvence už řešit nemohl. Právě tento zásah se později stal předmětem sporů. Podle novějších informací soudy řeší nárok Cupky na náhradu ušlého zisku, protože odebrání oprávnění mělo být později zpochybněno jako nezákonné.
Z pohledu veřejnosti je ale podstatné něco jiného: člověk, který byl spojován s jednou z největších insolvencí v zemi, se následně dostal do situace, kdy mu stát znemožnil vést další největší případy. Ať už se právní výsledek sporu vyvine jakkoliv, jde o mimořádně významnou okolnost v hodnocení jeho profesní dráhy.
Sazka jako úspěch, nebo varování?
Pád Sazky lze číst dvěma způsoby.
První výklad říká, že Cupka zvládl extrémně složitý konkurz, zachoval provoz loterijní společnosti, umožnil její prodej a otevřel cestu k výplatě věřitelů. Tento pohled zdůrazňuje, že bez tvrdého zásahu správce by se Sazka mohla propadnout do chaosu, v němž by ztratili všichni.
Druhý výklad upozorňuje, že Sazka se stala učebnicovým příkladem, jak se kolem insolvence velké firmy mohou soustředit zájmy finančních skupin, advokátů, správců a zajištěných věřitelů. V takovém prostředí se běžný věřitel, zaměstnanec nebo menší obchodní partner často dostává na okraj hry.
Oba pohledy se nevylučují. Sazka mohla být současně technicky zvládnutým konkurzem i varováním, že insolvence velké firmy není jen právní řízení, ale také mocenský souboj.
Nové otázky: Lion Mobile, XM.cz a digitální majetek
Jméno Josefa Cupky se v poslední době objevuje také v souvislosti s insolvenční kauzou Lion Mobile s.r.o. a e-shopy XM.cz a XM.sk. Podle publikovaných článků a tvrzení European Justice Organization se řeší otázka, zda byl v insolvenčním řízení řádně popsán, zajištěn a oceněn digitální majetek spojený s e-shopovým provozem: domény, zákaznická databáze, značka, recenze, obchodní historie a e-shopová infrastruktura.
To je zásadní téma pro moderní insolvence. U internetového obchodu nemusí být hlavní hodnotou sklad zboží, nábytek v kanceláři nebo zůstatek na účtu. Skutečnou hodnotu mohou tvořit právě domény, návštěvnost, databáze zákazníků, reputace značky a historie objednávek. Pokud takový majetek není správně identifikován, může dojít k poškození věřitelů.
V kauze Lion Mobile proto nejde pouze o jednu firmu. Jde o širší otázku, zda české insolvenční prostředí dokáže zacházet s digitálním majetkem stejně vážně jako s nemovitostmi, stroji nebo pohledávkami. Pokud se e-shopová hodnota ztratí mimo majetkovou podstatu, může být pro věřitele pozdě.
Kontroverze, které se kolem Cupky opakují
U Josefa Cupky se opakuje několik témat.
Prvním je vysoká odměna za Sazku. Částka přes 33 milionů korun bez DPH vyvolala pozornost, i když u podobně rozsáhlé kauzy nemusí být sama o sobě nezákonná. Pro veřejnost však působí problematicky, když odměny správců rostou ve chvíli, kdy mnoho věřitelů dostává jen zlomek svých nároků.
Druhým tématem je ztráta zvláštního povolení. I když se Cupka proti zásahu státu bránil a pozdější vývoj může mluvit v jeho prospěch, fakt zůstává: po určitou dobu nemohl vést největší insolvenční případy.
Třetím tématem je otázka důvěry. Už v době Sazky média řešila jeho soukromou exekuci. Dnes se u jiných kauz znovu objevují otázky, zda byl majetek dlužníků dohledán, oceněn a zajištěn v plném rozsahu.
Čtvrtým tématem je systémový problém českých insolvencí. Správce stojí mezi soudem, věřiteli, dlužníkem a zájemci o majetek. Má chránit majetkovou podstatu, ale současně se pohybuje v prostředí, kde mohou být tlaky obrovské. Právě proto musí být jeho postup maximálně průhledný.
Insolvenční správce jako mocenská figura
Josef Cupka opakovaně upozorňoval, že insolvenční správci a exekutoři bývají snadným terčem politiků. Na tom může být část pravdy. Veřejnost často vidí až výsledek: prodaný majetek, neuspokojené věřitele, vysoké odměny a dlouhé řízení. Méně už vidí právní komplikace, odpor dlužníků, spory věřitelů a soudní průtahy.
Jenže právě proto by insolvenční správce měl snést přísnější veřejnou kontrolu. Jeho práce se netýká pouze papírů ve spise. Rozhoduje o majetku, firmách, zaměstnancích, věřitelích a často i o tom, zda hodnota firmy přežije, nebo zmizí.
V případě Cupky je tento rozpor mimořádně viditelný. Na jedné straně stojí správce, který vedl historicky významné kauzy a stal se symbolem éry velkých konkurzů. Na druhé straně stojí série otázek: od odměny v Sazce přes soukromou exekuci až po odebrané zvláštní povolení a nové spory o digitální majetek.
Josef Cupka jako symbol českých insolvencí
Josef Cupka není jen jméno jednoho insolvenčního správce. Je symbolem systému, v němž se střetává právo, byznys, politika a zájmy věřitelů. Sazka z něj udělala známou postavu. Odebrané zvláštní povolení ukázalo, že ani správci velkých kauz nejsou nedotknutelní. A nové otázky kolem e-shopového majetku připomínají, že insolvence v digitální době vyžadují mnohem důslednější dohled než dříve.
Největší otázka proto nezní jen tak, zda Josef Cupka postupoval v jednotlivých kauzách správně. Skutečná otázka zní, zda český insolvenční systém dokáže věřitelům garantovat, že žádná hodnota nezmizí mimo dohled soudu, správce a veřejnosti.
Protože pokud se v insolvenci ztratí značka, doména, databáze nebo celý obchodní model, nejde o účetní detail. Jde o majetek věřitelů. A ten má být chráněn stejně důsledně jako hotovost na účtu.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
