Kanada chce v době napjatějších vztahů se Spojenými státy snížit svou závislost na jediném zahraničním partnerovi. Ministryně zahraničí Anita Anand na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku uvedla, že Ottawa posiluje hospodářské vazby s Evropou, Indií, Čínou a africkými státy a rozšiřuje síť bezpečnostních i obchodních dohod.
Pro Kanadu, jejíž ekonomika je tradičně úzce propojena se sousedními USA, jde o významný důraz na diverzifikaci zahraničních vztahů. Anand řekla, že země si už nemůže dovolit nadměrnou závislost na jednom partnerovi. Vztahy mezi Washingtonem a Ottawou byly v uplynulém roce podle ní neklidnější než obvykle.
Kanadská diplomacie vedle obchodu zdůrazňuje také bezpečnostní a obrannou spolupráci. Vláda zvyšuje výdaje na obranu v souladu se závazky vůči NATO a nedávno otevřela konzulát v Grónsku. Ten má podle ministryně pomoci rozvíjet kontakty v arktickém prostoru, jehož strategický i ekonomický význam roste.
Na stejnou linii navazuje premiér Mark Carney, který letos v diplomatických debatách upozorňoval, že takzvané střední mocnosti musí více hájit vlastní zájmy i samotné fungování mezinárodního řádu. Anand ve svém projevu prezentovala Kanadu jako stabilního partnera připraveného spolupracovat v rychle se proměňujícím světě.
Jednání OSN mezitím provázely i další geopolitické momenty. Islandská ministryně zahraničí Thorgerdur Katrín Gunnarsdóttir v projevu o Gaze kritizovala představitele, kteří podle ní nejednají o spravedlivém a trvalém míru, brání humanitární pomoci nebo nerespektují mezinárodní právo. Reagovala tím na slova izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jenž den předtím označil lidi odcházející během jeho projevu za morální zbabělce.
V pátek se také krátce šířila nepotvrzená informace, že by čínský prezident Si Ťin-pching mohl z Washingtonu přiletět do New Yorku a vystoupit za Čínu v OSN. Nestalo se tak: podle plánovaného programu promluvil v sobotu čínský viceprezident Chan Čeng, zatímco Si zamířil zpět do Pekingu.
