Keňa se podle svého ministerstva financí nedostane se státním dluhem pod zákonnou hranici 55 procent HDP dříve než v říjnu 2028. Úřad tak před poslanci hájí dosavadní tempo zadlužování i systém dohledu nad veřejným dluhem a tvrdí, že probíhající fiskální změny už začínají přinášet výsledky.

Keňské Národní ministerstvo financí, které v zemi odpovídá za státní pokladnu a řízení dluhu, uvedlo, že veřejný dluh bude nad limitem ještě nejméně dva další roky. Podle podání pro parlamentní výbor má současná fiskální konsolidace postupně snížit současnou hodnotu dluhu z 63,7 procenta HDP na zákonný strop.

Hlavní tajemník ministerstva Chris Kiptoo poslancům sdělil, že hranice 55 procent HDP v čisté současné hodnotě by měla být dosažena do konce října 2028. Vyjádření přišlo v reakci na petici občanských iniciativ z okresu Kiambu, které požadují tvrdší dohled nad zadlužováním, větší transparentnost a širší zapojení veřejnosti do rozhodování o dluhu.

Autoři petice upozorňují, že rostoucí dluhová zátěž podle nich není dostatečně kontrolována. Chtějí silnější parlamentní dohled, povinný a veřejně přístupný registr dluhu i nezávislé odborné analýzy při debatách o nových půjčkách. Důraz kladou také na zapojení občanů, zejména mladších generací, které ponesou důsledky dnešního zadlužování.

Ministerstvo nové právní zásahy odmítlo s tím, že Keňa už má ucelený ústavní, zákonný i institucionální rámec pro správu veřejného dluhu. Podle úřadu je třeba hodnotit zadlužení podle pravidel zavedených novelou zákona o správě veřejných financí z roku 2023. Ta nahradila dřívější číselný strop 10 bilionů keňských šilinků novou dluhovou kotvou navázanou na 55 procent HDP v současné hodnotě.

Právě tato změna dala vládě pět let od nabytí účinnosti nového pravidla na to, aby své financování s limitem sladila. Ministerstvo argumentuje, že nový přístup lépe odráží schopnost ekonomiky dluh splácet než pevně stanovená částka v keňských šilincích. Keňský šilink je místní měna východoafrické země.

Na konci března 2026 dosáhl celkový veřejný dluh Keni 12,83 bilionu keňských šilinků. Domácí dluh tvořil 7,15 bilionu šilinků, tedy 55,7 procenta celkového objemu, zatímco zahraniční dluh činil 5,68 bilionu šilinků. Už na konci června 2025 přitom stav veřejného a veřejně garantovaného dluhu dosahoval 11,81 bilionu šilinků, což odpovídalo 67,8 procenta HDP.

Vláda sází na domácí trh a levnější financování

Ke snížení dluhové zátěže chce keňská vláda přispět nižším rozpočtovým schodkem, vyšším podílem dlouhodobých státních dluhopisů a přesunem k výhodnějším úvěrům. Ve střednědobé strategii řízení dluhu pro rok 2026 počítá s tím, že 78 procent čistých nových půjček získá doma a 22 procent v zahraničí. Přednost mají dostat levnější zdroje financování před komerčními úvěry.

To je podstatné i pro budoucí náklady na obsluhu dluhu. Delší splatnosti mohou snížit tlak na krátkodobé refinancování a levnější, zejména zvýhodněné úvěry, mohou zmírnit rozpočtové zatížení v dalších letech. Současně ale zůstává zřejmé, že bez vyšších příjmů státu a omezení nového zadlužování se návrat pod zákonnou hranici neobejde.

Ministerstvo zároveň odmítlo výtky, že parlament a veřejnost nemají k informacím o státních půjčkách přístup. Tvrdí, že už nyní existuje komplexní registr veřejného dluhu, který je v reálném čase veden prostřednictvím systému Meridian pro správu dluhu. Registr zahraničního veřejného dluhu se podle úřadu zveřejňuje každý rok a obsahuje věřitele, nesplacené zůstatky, úvěrové smlouvy, data splatnosti, splátkové kalendáře i čerpání.

K dispozici mají být také měsíční dluhové bulletiny s vývojem celkového dluhu, domácího i zahraničního financování, nově uzavřených půjček a plateb na dluhovou službu. Parlament i veřejnost podle ministerstva mohou pracovat také s výroční zprávou o řízení veřejného dluhu, střednědobou strategií, ročním plánem půjček a rozpočtovým politickým prohlášením.

Transparentnost zůstává sporem navzdory lepšímu ratingu

Vládní úřad připomněl i to, že hospodaření s dluhem podléhá každoročním auditům nejvyššího kontrolního orgánu a že keňský parlament už dnes má rozsáhlé pravomoci při dohledu nad zadlužováním prostřednictvím několika výborů. Nezávislé technické posouzení udržitelnosti dluhu navíc poskytuje parlamentní rozpočtová kancelář.

Přesto ministerstvo částečně uznalo, že samotná dostupnost dat ještě neznamená, že jim běžní občané snadno porozumějí. Slíbilo proto připravit zjednodušené verze klíčových dokumentů a zlepšit způsob, jakým o půjčkách a veřejném dluhu komunikuje s občany, neziskovým sektorem i regionálními publikem.

Keňa současně argumentuje i lepším hodnocením své úvěrové spolehlivosti. Agentura Moody's zemi v lednu 2026 zlepšila rating s odkazem na nižší riziko nesplácení, silnější devizové rezervy a pokrok při správě závazků z eurobondů. Ani to ale zřejmě neukončí debatu o tom, zda je tempo zadlužování dlouhodobě udržitelné. V centru pozornosti tak zůstanou rozvojové výdaje, výběr příjmů a schopnost vlády omezit potřebu dalších půjček.