Premiér Andris Kulbergs získal v lotyšských parlamentních volbách silný mandát k pokračování ve vládě. Vedle zachování prozápadního směřování země však bude muset nová koalice rychle řešit napjaté veřejné finance, situaci národního dopravce AirBaltic a rostoucí náklady na železniční projekt Rail Baltica.
Centristická Spojená kandidátka podle téměř úplných výsledků obdržela 35,3 procenta hlasů a 42 ze 100 mandátů. Jde o nejsilnější výsledek jedné strany od obnovení lotyšské nezávislosti v roce 1991. Sedmačtyřicetiletý Kulbergs, podnikatel a amatérský závodník v rally, se do čela vlády dostal letos v květnu po pádu předchozího kabinetu.
Výsledek sice výrazně usnadňuje sestavení vlády, sám o sobě ale většinu nezajišťuje. Spojená kandidátka proto hledá koaličního partnera, přičemž ve hře zůstává nacionalistická Národní aliance i liberální Progresivní. Druhé skončilo populistické uskupení Lotyšsko na prvním místě s 13,1 procenta hlasů, třetí proruská Suverénní moc získala 11,7 procenta. Podle očekávání však proruské síly nebudou součástí vládního rozhodování.
Kulbergs po vyhlášení výsledků zdůraznil pokračování podpory Ukrajiny a tvrdý postoj vůči Moskvě. Varoval zejména před ekonomickou závislostí na Rusku. Ta může podle něj krátkodobě přinášet dodatečné příjmy, současně ale vytváří zranitelnost, kterou může Moskva využít.
Silný mandát zvyšuje tlak na hospodářské výsledky
Politolog Romans Gagunovs z Rižské univerzity Stradinše vysvětluje úspěch premiéra tím, že ho část veřejnosti vnímá jako novou a méně formální tvář politiky. Po výrazném volebním vítězství se však podle něj mění očekávání voličů. Kulbergs již nebude moci domácí potíže připisovat pouze předchozí vládě a bude muset předložit konkrétní výsledky.
Největší praktické výzvy se soustředí na hospodaření státu a velké projekty. Lotyšsko řeší napjatý rozpočet, potíže národního leteckého dopravce AirBaltic i zdražování Rail Baltica, železničního spojení pobaltských států se střední Evropou. Vývoj těchto položek může ovlivnit jak státní výdaje, tak důvěru veřejnosti ve schopnost vlády řídit strategické investice.
Vyjednávání může komplikovat také větší zastoupení populistických poslanců v parlamentu. To zvyšuje riziko delších sporů při schvalování zákonů a rozpočtových opatření. Volební účast dosáhla 51,8 procenta, což představuje historické minimum. Podle Gagunovse jde o další známku nedůvěry části společnosti vůči tradičním stranám.
V zahraniční orientaci se zásadní obrat neočekává. Členství v Evropské unii a NATO zůstává pro Lotyšsko prioritou, stejně jako důraz na obranu a bezpečnost. Pro novou vládu tak bude klíčové skloubit bezpečnostní výdaje a podporu strategických projektů s potřebou udržet veřejné finance pod kontrolou.
