Nešlo o obyčejný casting
Kauza Czech Casting není příběhem několika nejasně formulovaných smluv ani žen, které si údajně pozdě rozmyslely účast v pornografii. Podle obžaloby šlo o koordinovaný systém, jehož cílem bylo přivést ženy pod záminkou modelingového fotografování a postupně je vmanipulovat do sexuálních scén.
Devět lidí je obžalováno ze zvlášť závažného zločinu obchodování s lidmi. Obžaloba má 629 stran a podrobně popisuje jednání vůči osmnácti ženám. Advokátka některých poškozených Lucie Hrdá upozornila, že další případy jsou stále vyšetřovány odděleně. Skutečný počet žen dotčených případem tak může být vyšší. (Novinky)
Samotného projektu se podle médií účastnilo několik stovek žen. To však neznamená, že všechny byly poškozenými nebo že všechny uváděly nátlak. Aktuální obžaloba se týká osmnácti konkrétních žen.
Ženy měly být nalákány pod falešnou záminkou
Podle policie skupina v letech 2016 až 2019 zveřejňovala inzeráty nabízející profesionální fotomodeling ženám starším osmnácti let. Vyšetřovatelé tvrdí, že skutečným účelem byla výroba pornografických videí určených k následnému zveřejnění na internetu.
Ženy tak podle obžaloby nevstupovaly do situace s otevřenou informací, že jde o pornografické natáčení. Měly být nejprve ujišťovány, že absolvují standardní modelingový casting. Teprve na místě přicházely další požadavky. (Policie ČR)
Promyšlená „technika malých krůčků“
Obžaloba popisuje postupné posouvání hranic. Žena nejprve souhlasila s fotografováním v oblečení. Následoval požadavek na odhalení a poté další úkony, které původně neočekávala. Každý předchozí souhlas měl být využíván jako prostředek k získání souhlasu s dalším krokem.
Nešlo tedy pouze o jedinou otázku, na kterou by žena svobodně odpověděla ano, nebo ne. Podle žalobců se jednalo o proces vytváření tlaku, pocitu závazku a zdání, že z již rozběhnuté situace nelze jednoduše odejít.
Mluvčí státního zastupitelství vysvětlil, že ženy mohly navenek působit, jako by spolupracovaly. Podle obžaloby však přijímaly vnucenou roli také proto, aby situaci co nejrychleji ukončily a dostaly se z vlivu obviněných. (CNN Prima NEWS/ČTK)
Smlouva jako nástroj nátlaku
Ženám měly být na místě předkládány několikastránkové smlouvy. Podle obžaloby byl při jejich podpisu vytvářen spěch a dojem, že jde pouze o nedůležitou formalitu.
Pokud některá žena v dokumentu našla ustanovení týkající se pornografie, měla dostat vysvětlení, že společnost vyrábí více druhů obsahu a tato část smlouvy se jí netýká. Jakmile však smlouvu podepsala a odmítla pokračovat, její text měl být použit proti ní.
Ženám údajně hrozila smluvní pokuta až 200 tisíc korun. Poselství bylo podle popisu poškozených brutálně jednoduché: buď se podřídí dalším požadavkům, nebo odejdou s astronomickým dluhem.
Podpis dokumentu získaný za takových okolností nelze automaticky vydávat za důkaz skutečně svobodného a informovaného souhlasu se sexuálním jednáním.
Křik, hrozby násilím a sex před kamerou
Jedna z žen podle zveřejněného svědectví popsala, že po úvodním fotografování dostala k podpisu smlouvu, kterou si celou nepřečetla. Po podpisu na ni organizátoři namířili kameru.
Následovat měl křik, výhrůžky bitím a připomínání vysoké smluvní pokuty. Pod tímto tlakem se měla svléknout. Pornoherec ji potom měl přinutit k sexuálnímu jednání.
Nešlo přitom jen o to, co se odehrálo v místnosti. Video bylo následně zveřejněno na internetu. Žena uvedla, že je viděli její blízcí, rodina, sousedé i lidé v malé obci, kde žila. Údajné zneužití tak neskončilo vypnutím kamery – prostřednictvím internetu pokračovalo v jejím soukromém životě. (Česká justice)
Podezření ze znásilnění
Policie u části stíhaných navrhovala obžalobu také pro znásilnění. Státní zástupkyně však tuto samostatnou právní kvalifikaci nakonec nepřijala a všech devět lidí obžalovala z obchodování s lidmi.
To neznamená, že popsané sexuální násilí bylo označeno za bezvýznamné nebo že se podle obžaloby nestalo. Znamená to, že žalobkyně posoudila jednání v rámci právní kvalifikace obchodování s lidmi. Obžalovaným podle zveřejněných informací hrozí pět až dvanáct let vězení. (Novinky)
Následky nesly ženy, zisk měl zůstat organizátorům
Podle obžaloby byla videa vyráběna a zveřejňována za účelem zisku. Peníze měl přinášet obsah, na jehož vzniku se některé ženy podle vyšetřovatelů nepodílely svobodně, ale pod psychickým tlakem.
Organizátoři mohli natáčení ukončit a odejít. Ženám však zůstala videa šířená internetem, zásah do důstojnosti, narušené vztahy a psychické následky.
„Většina už rezignovala na to, že by mohla přijít nějaká spravedlnost,“ popsala situaci advokátka Lucie Hrdá. Podle ní zveřejněná videa viděly rodiny poškozených i lidé z jejich okolí a soukromý život žen byl vážně zasažen. (Novinky)
Kde v případu figuruje Martin Stiborek
Média spojují Czech Casting se společností Netlook, jejímž majitelem byl Martin Stiborek. Policie zároveň uvedla, že nejmenovaný majitel společnosti měl organizovanou skupinu řídit, financovat a rozhodovat o zařazování konkrétních uchazeček do projektu.
Veřejná policejní zpráva ani vyjádření státního zastupitelství však neobsahují jmenný seznam obžalovaných. Z veřejně dostupných oficiálních podkladů proto nelze bezpečně tvrdit, že popsanou vedoucí roli zastával právě Stiborek nebo z jakých skutků je osobně obžalován. Spojení společnosti s jeho jménem je doložené mediálními zprávami; jeho konkrétní trestní odpovědnost musí být doložena obžalobou a rozhodnutím soudu. (CNN Prima NEWS/ČTK)
Obrana postavená na podepsaných smlouvách
Obžalovaní popírají, že by ženy k natáčení nutili. Argumentují tím, že účastnice podepsaly smlouvy, v nichž byl obsah videí uveden, a s natáčením souhlasily.
Právě skutečná povaha tohoto souhlasu bude pro soud zásadní. Podpis smlouvy sám o sobě neodpovídá na otázku, zda žena věděla, co ji čeká, zda měla reálnou možnost odmítnout a zda mohla bezpečně odejít. Obžaloba tvrdí, že údajný souhlas byl výsledkem klamání, manipulace a stupňujícího se tlaku.
Soud musí určit individuální odpovědnost
Jestli se popsané jednání prokáže, nepůjde o „kontroverzní casting“, ale o organizované využívání žen jako prostředku k výrobě výdělečného sexuálního obsahu.
Tvrdý pohled na možné zneužívání žen však nesmí nahradit přesnost. Odpovědnost každého z devíti obžalovaných musí soud posoudit individuálně. Do pravomocného rozsudku se na ně vztahuje presumpce neviny. Stejnou váhu je ale nutné dát výpovědím žen a závažnosti mechanismů, které popisuje obžaloba: falešné nabídce, postupnému překračování hranic, finančním výhrůžkám, sexuálnímu nátlaku a následnému šíření videí.
