Plzeň, Klatovy i Domažlice v posledních čtyřech letech postupně navyšovaly investice do silnic, parkování a veřejné dopravy. Letos mají být výdaje nejvyšší. Z pohledu městských rozpočtů jde o výrazné částky, které mají vliv nejen na dopravní obslužnost, ale také na dlouhodobé plánování dalších staveb a provozních nákladů.

V Domažlicích směřovaly peníze především do oprav komunikací a chodníků. Město zasáhlo v ulicích Špillarova, Šumavská, Vojtěchova, Benešova a Paroubkova, opravovalo také silnici na Veselou horu. Nově vznikla ulice Sukova i parkoviště ve Vojtěchově ulici a v ulici 28. října. Další práce se týkaly chodníků v Dukelské, U Nemocnice a Poděbradově, propojení Srnovy s Havlíčkovou a cyklostezky Na Hvízdalce.

Za zhruba čtyři roky do letošního srpna město do silnic vložilo více než 51 milionů korun a do konce roku má tato suma ještě vzrůst. Zároveň Domažlice podle radnice v uplynulých čtyřech letech nezvyšovaly ceny parkovného ani městské hromadné dopravy, takže investice do infrastruktury neprovázelo přenesení vyšších nákladů na obyvatele.

Za klíčový nevyřešený problém považuje město průtah na silnici I/22. Jde o stavbu v gesci Ředitelství silnic a dálnic, kterou radnice při jednáních prosazuje. Současně vykupuje pozemky v okolí, aby je mohla využít ke směnám se soukromými vlastníky, jejichž parcely leží v trase plánovaného obchvatu. Právě příprava majetkového vypořádání bývá u podobných projektů jedním z faktorů, které ovlivňují tempo dalších investic.

Plzeň zvyšuje dopravní rozpočet na miliardy

Největší objem peněz směřuje tradičně do dopravy v Plzni. Městu v posledních letech výrazně pomohlo úplné zprovoznění západního okruhu před třemi a půl lety. Společná investice kraje a města za 2,2 miliardy korun odvedla značnou část tranzitní dopravy mimo centrum a uvolnila kapacitu pro vnitroměstský provoz.

Vedle silničních staveb investovala Plzeň také do městské hromadné dopravy. Za zásadní krok považuje nákup 22 nízkopodlažních dlouhých tramvají Škoda 40T, díky nimž se stala prvním městem v Česku s plně nízkopodlažní tramvajovou dopravou. Takové investice sice představují vysoké jednorázové výdaje, současně ale zvyšují komfort i dostupnost dopravy a obvykle znamenají dlouhodobý dopad do provozního hospodaření dopravního systému.

Růst výdajů je v Plzni patrný i z rozpočtových čísel. V roce 2022 šlo na dopravu 2,24 miliardy korun, z toho 32 procent na komunikační síť a zbytek na městskou hromadnou dopravu. Loni částka vzrostla na 2,55 miliardy korun, přičemž 40 procent směřovalo do silnic. Letos chce město vydat 3,7 miliardy korun, tedy přibližně třetinu svého rozpočtu.

Klatovy řeší obchvat i úzké místo u nádraží

Klatovy řadí mezi nejvýznamnější dopravní změny dokončení obchvatu v prosinci 2024. Stavba ŘSD za jednu miliardu korun odvedla podstatnou část tranzitní dopravy mimo zastavěné území. Město se finančně podílelo nejen na této akci, ale i na novém přestupním terminálu u nádraží, který od loňského prosince propojuje vlaky, autobusy a MHD. Na terminál navázala oprava dopravní osy od ulice Cibulkova po Nádražní.

Celkové výdaje Klatov na opravy a stavby silnic v letech 2022 až 2026 přesahují 500 milionů korun. I zde ale zůstávají významná omezení. Za největší dopravní problém město označuje viadukt v Nádražní ulici, který je na frekventovaném uzlu nevyhovující svou šířkou i výškou. Klatovy už loni v březnu požádaly Správu železnic o jeho rekonstrukci, termín stavby však zatím stanoven nebyl.

Vedle toho město dál naráží na nedostatek parkovacích míst v centru i na sídlištích, stav některých mostů a místních komunikací a také na plynulost a bezpečnost provozu na hlavních křižovatkách. Pro další omezení tranzitu bude podle radnice důležité navazující řešení silnice I/22 a dalších tahů, aby tranzitní doprava nemusela projíždět zastavěnými částmi města. Právě u těchto návazných staveb bude pro města rozhodující postup státu a kraje, protože bez něj zůstane část místních investic jen dílčím řešením.