Bývalý premiér Petr Nečas označil Zbyňka Stanjuru za nedoceněného ministra financí a hájil výsledky předchozí vlády při snižování schodku veřejných financí. V debatě o rozpočtových postupech zároveň uvedl, že s čísly v rozpočtu pracovali všichni ministři financí, včetně Miroslava Kalouska za vlády, jejímž byl předsedou.
Nečas připomněl, že Zbyněk Stanjura přebíral veřejné finance se schodkem ve výši 5,2 procenta HDP a během čtyř let jej podle jeho slov snížil na 2,1 procenta HDP. Za podstatné považuje, že se tak stalo v období energetické krize, války na Ukrajině a vysoké inflace. Česko podle něj současně vykazovalo veřejný dluh na úrovni 43 procent HDP, dvouprocentní inflaci, ekonomický růst a čtyřprocentní nezaměstnanost.
Právě tyto údaje podle Nečase ve veřejné debatě zanikly. ODS podle něj nedokázala výsledky hospodářské politiky dostatečně vysvětlit voličům, přestože se vláda hlásila k nepopulární konsolidaci veřejných financí. Jako příklad uvedl i vývoj reálné mediánové mzdy, která byla podle dřívějšího vyjádření České národní banky už před loňskými volbami výše než před pandemií covidu.
Rozpočtové úpravy a přísnější kontrola
Na výhrady vůči postupům při sestavování státního rozpočtu Nečas reagoval tím, že určité manévrování s rozpočtovými položkami považuje za obvyklou součást řízení cash flow. Uvedl, že podobný postup používal i Miroslav Kalousek a že na něm tehdy spolupracovali. Rozsah podle něj odpovídal velikosti tehdejšího rozpočtu, který činil přibližně 1 200 miliard korun, tedy zhruba polovinu současného objemu.
Současně upozornil, že nynější ministři financí čelí silnější institucionální kontrole než jejich předchůdci. Výdajové rámce jsou střednědobé a pevně stanovené, na dodržování pravidel dohlíží Národní rozpočtová rada. Ta kritizovala rozpočtové postupy jak Zbyňka Stanjury, tak jeho předchůdkyně Aleny Schillerové.
Nečas zároveň připomněl, že veřejná diskuse často porovnává dílčí rozpočtová opatření s mimořádně vysokými schodky. Předchozí vláda podle něj předávala zemi s deficitem veřejných financí 2,1 procenta HDP, byť samotný státní rozpočet v minulosti skončil i schodkem 290 miliard korun. Rozlišování mezi saldem státního rozpočtu a širším ukazatelem veřejných financí proto zůstává pro hodnocení hospodaření klíčové.
Výhrady má bývalý premiér i k debatě o financování veřejnoprávních médií. Převod jejich financování z poplatků do státního rozpočtu by podle něj zvýšil mandatorní výdaje zhruba o deset miliard korun. V situaci, kdy schodek rozpočtu dosahuje téměř 390 miliard korun, by šlo o další tlak na deficit. Změna systému by proto podle něj vyžadovala širší politickou shodu a jasné zdůvodnění.
Pro ODS Nečas doporučuje návrat k výraznějšímu ekonomickému programu, který označuje jako „lidový kapitalismus“. Zaměřit by se měl na společnost vlastníků, živnostníky, malé a střední firmy, kvalifikované zaměstnance a produktivní vrstvy obyvatel. Právě nabídka konkrétních podmínek pro podnikání, práci a budování majetku má podle něj předcházet samotné politické komunikaci.
Od nynější vlády Andreje Babiše očekává, že bude pokračovat ve snižování rozpočtových schodků. Pro příští rok předpokládá deficit kolem 3,5 procenta HDP, za méně pravděpodobný však považuje návrat ke schodku 2,1 procenta HDP. Přesto zdůraznil, že úspěch vlády je v zájmu celé země, protože stabilní veřejné finance vytvářejí podmínky pro fungování domácností i podniků.

