Německá vládní koalice kolem kancléře Friedricha Merze získala ve výboru podporu pro rozpočet s výdaji téměř 561 miliard eur. Nové zadlužení má přesáhnout 210 miliard eur. Rozhodující pro české podniky bude, zda peníze skutečně zamíří do infrastruktury, energetiky a obrany, nebo zda převážně pokryjí běžné výdaje bez výraznějšího oživení německého průmyslu.
Základní spolkový rozpočet počítá s novými úvěry 122,97 miliardy eur, což je zhruba o 25 miliard více než v letošním roce. Další dluh má vzniknout prostřednictvím zvláštních fondů určených především na infrastrukturu a obranu. Celkový objem nového financování tak dosahuje více než 210 miliard eur.
Německo přitom formálně zůstává v mezích pravidel dluhové brzdy. Z úvěrů základního rozpočtu se 84,55 miliardy eur díky ústavním výjimkám do standardního limitu nezapočítává. Zbývajících 38,43 miliardy eur stanovenou hranici vyčerpává. Výjimky umožňují financovat vybrané výdaje mimo obvyklé rozpočtové omezení, zároveň však oslabují praktický význam dluhové brzdy pro celkový růst veřejného dluhu.
Úspory a nové daně ustoupily koaličnímu kompromisu
Při přípravě rozpočtu koalice ustoupila od plánované daně z plastových obalů, odložila zdanění slazených nápojů a zmírnila část zamýšlených omezení sociálních dávek. Současně se nepodařilo zajistit financování širšího snížení daně z elektřiny, které mělo snížit náklady domácnostem i firmám.
Rozpočet tak dává vládě prostor k rozsáhlým investicím, ale méně přesvědčivě řeší růst strukturálních výdajů. Samotné půjčky mohou pomoci odstranit dlouhodobé investiční dluhy v dopravě či energetice. Nenahradí však reformu sociálního systému, efektivnější fungování veřejné správy ani kroky ke zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu. Pokud se mimořádné financování spojí hlavně s běžnou spotřebou státu, mohou se náklady na dluh promítnout do dalších rozpočtů.
Německé investice mohou otevřít práci českým dodavatelům
Vývoj v Německu má přímý význam pro českou ekonomiku, protože na německý trh směřuje přibližně 30 procent českého exportu. Kondice tamního průmyslu ovlivňuje zejména automobilky, strojírenské a elektrotechnické podniky i rozsáhlý okruh jejich subdodavatelů.
Jestliže Berlín promění plánované úvěry v konkrétní projekty v dopravě, energetice a obranném průmyslu, mohou české firmy získat nové zakázky. Opačný scénář by znamenal pokračování slabého výkonu německé ekonomiky při současném růstu dluhu a nákladů na jeho obsluhu. Pro české exportéry by pak problémem nebyl samotný rozsah německého rozpočtu, ale nedostatek poptávky a investic, které by z něj měly vzejít.
Německý plán zároveň ukazuje, že vysoké veřejné investice mají hospodářský smysl především tehdy, pokud vedou k měřitelnému zvýšení produktivity a růstu. Bez strukturálních změn hrozí, že nové půjčky pouze odloží řešení dlouhodobých problémů veřejných financí a průmyslové konkurenceschopnosti.
