Útok z 23. října ve francouzských městech Trappes a La Verrière, při němž zemřel jeden člověk a pět dalších utrpělo zranění, znovu upozornil na rizika nenávistné rétoriky ve veřejném prostoru. Případ převzala francouzská Národní protiteroristická prokuratura a vyšetřuje jej jako vraždu a pokusy o vraždu s teroristickým záměrem a rasově či nábožensky motivovanou přitěžující okolností.

Podezřelým je devětatřicetiletý muž, který podle informací deníku Le Monde policii sdělil, že chtěl útočit na černochy a Araby. Svůj motiv spojoval s údajně vyrabovanými obchody. Při domovní prohlídce kriminalisté nalezli také knihu Mein Kampf. Podle dalších zjištění si měl oběti vybírat podle barvy pleti a předpokládaného původu.

Událost zapadá do širší evropské debaty o tom, jakou odpovědnost nesou veřejně činné osoby za způsob, jímž hovoří o menšinách, migrantech či uprchlících. Nejde přitom o zákaz kritiky migrační politiky, islámu nebo konkrétních rozhodnutí státu. Podstatná je hranice, za níž jsou celé skupiny lidí vykreslovány jako nepřítel společnosti nebo bezpečnostní hrozba bez rozlišení jednotlivých případů.

Veřejné výroky politiků pod právním dohledem

V českém prostředí se podobná debata týká mimo jiné vyjádření předsedy SPD Tomia Okamury. Na webu hnutí uvedl, že muslimští migranti „přicházejí nás ovládnout, přicházejí nás islamizovat, zotročit nebo zničit“, a v jiném textu označil muslimské arabské a africké migranty jako celek za bezpečnostní riziko. V parlamentní debatě se vyjádřil také k ukrajinským uprchlíkům slovy, že by jim ukončil povolení k pobytu.

Kontroverze vyvolala rovněž předvolební kampaň SPD z roku 2024. Jeden z plakátů pracoval s obrazem muže tmavé pleti se zakrváceným nožem a sloganem o „chirurzích z dovozu“, jiný spojoval romské chlapce se školní docházkou a sociálními dávkami. Odvolací soud hnutí v září 2026 pravomocně zprostil obžaloby.

Policie prověřovala také starší příspěvky poslance Filipa Turka na sociálních sítích. Podle policejního usnesení osm prověřovaných příspěvků vykazovalo znaky trestných činů, včetně podněcování k nenávisti vůči skupině osob. Mezi nimi byl i příspěvek vztahující se k Natálce, která utrpěla vážné popáleniny při žhářském útoku ve Vítkově. Věc byla odložena kvůli promlčení, takže Turek za příspěvky odsouzen nebyl a soud o jeho vině nerozhodoval.

Pro demokratické instituce i veřejný prostor tak zůstává zásadní důsledně rozlišovat mezi legitimní politickou polemikou a výroky, které mohou prohlubovat nepřátelství vůči lidem posuzovaným podle původu, barvy pleti nebo náboženství. Právní nástroje proti podněcování nenávisti a násilí existují, jejich význam však závisí na jednotném a předvídatelném uplatňování bez ohledu na politické postavení autora výroku.