Nigerijská organizace Centre for Social Justice (CSJ) vyzvala federální vládu, aby každoročně použila polovinu výnosů plynoucích ze zrušení palivových dotací na zmírnění dopadů drahého benzinu. Podle organizace by úleva neměla skončit jen u omezené slevy na čerpacích stanicích státní ropné společnosti NNPCL, ale měla by citelně snížit náklady domácností i podniků.
Debata se vede kolem návrhu na snížení marží na stanicích Nigerian National Petroleum Company Limited (NNPCL), což je nigerijská státní ropná společnost. Mechanismus má podle dosavadních informací stabilizovat cenu benzinu nejvýše na 1 350 nair za litr. CSJ však tento strop označila za nedostatečný vzhledem k růstu životních nákladů v zemi.
Vedoucí ředitel organizace Eze Onyekpere uvedl, že před válkou mezi USA, Izraelem a Íránem kupovali Nigerijci benzin přibližně za 800 nair za litr. Naira je nigerijská měna. Za přiměřenou úlevu proto považuje návrat ceny alespoň k této úrovni, následovaný podrobným plánem, který by ve střednědobém horizontu stlačil cenu na 400 až 500 nair za litr.
Federální vláda dříve oznámila, že od června 2023 do prosince 2025 dosáhla po odstranění dotací úspor 15,8 bilionu nair, tedy v přepočtu 6,32 bilionu nair ročně. CSJ navrhuje vyčlenit polovinu této částky. Roční výdaj či ušlý příjem 3,16 bilionu nair by podle organizace mohl financovat zhruba padesátiprocentní snížení cen paliv.
Organizace argumentuje, že takový krok by byl významnější než samotné zlepšení makroekonomických ukazatelů, pokud se neprojeví v každodenních výdajích obyvatel. Poukázala také na to, že země v jednom roce odpustila na dovozních clech 34 bilionů nair. Podle CSJ by proto vláda měla být schopna nést i náklad na částečné zmírnění důsledků úplného zrušení dotací na paliva.
Za jednu z cest CSJ označila zavedení domácího cenového stropu pro ropu. Cena dodávek pro domácí rafinerie by se v tomto režimu odvíjela od cílové oficiální ceny jednotlivých ropných produktů a od životní úrovně v Nigérii, nikoli přímo od světové ceny suroviny. Výsledná domácí cena ropy by tak mohla být nižší než cena na mezinárodním trhu.
Vláda by podle organizace měla zároveň přesně vyhodnotit, kolik barelů ropy denně potřebují místní rafinerie k pokrytí domácí poptávky po zpracovaných ropných produktech. CSJ připomněla, že z ropy nevzniká jen benzin, nafta, petrolej a letecké palivo, ale více než 21 různých derivátů. Klíčové má být také zabránění pašování a odklánění paliv ze země prostřednictvím důslednější kontroly hranic.
CSJ dále navrhuje svěřit čtyři rafinerie NNPC investorům s odpovídající technickou, finanční a manažerskou kapacitou, kteří by dokázali rychle obnovit zpracování ropy. Organizace rovněž požaduje vymáhání peněz, jež byly podle ní nesprávně využity na takzvanou obratovou údržbu rafinerií za vlády zesnulého prezidenta Muhammada Buhariho.
