ODS se po výrazném poklesu volebních preferencí snaží obnovit politickou i programovou sílu. Strana vedená Martinem Kupkou chce více otevřít ekonomická témata, zejména zdravé veřejné finance a daňovou reformu, zároveň ale čelí rostoucí vnitřní kritice kvůli komunikaci, pomalé modernizaci a silnému vlivu zavedených regionálních struktur.
Podle průzkumů se ODS pohybuje zhruba mezi 10,5 a 12,5 procenta, zatímco hnutí ANO má přibližně 30 procent. Před ODS se dostává také STAN, kterému jednotlivá šetření přisuzují 17,5 až 23,5 procenta. Pro občanské demokraty jde o nejslabší období od krize následující po pádu vlády Petra Nečase v roce 2013.
Vedení strany zatím neztrácí mandát. Martin Kupka byl do čela ODS zvolen na dva roky a sněmovní volby se mají konat až za tři roky. Výzvu k mimořádnému kongresu dosud formálně podalo jen děčínské oblastní sdružení. Aby se kongres mohl svolat, muselo by jej podpořit nejméně 30 procent z přibližně devadesáti oblastí.
Bývalý předseda ODS Petr Nečas varuje před vnitřní panikou. Za část propadu považuje nižší deklarovanou volební účast, která se podle průzkumů drží pod 60 procenty, kdežto v posledních sněmovních volbách se blížila 70 procentům. Část tradičních příznivců ODS může podle něj zůstávat mezi nerozhodnutými či nevoliči. I zastánci současného vedení však připouštějí, že strana musí rychleji přicházet s vlastními tématy.
Ekonomický program má získat konkrétnější podobu
Debata uvnitř ODS se soustředí i na to, kdo dokáže spojit srozumitelnou ekonomickou nabídku s výraznějším veřejným vystupováním. Místopředseda Pavel Drobil prosazuje investiční fond Národ sobě, který má zapojit úspory občanů do rozvoje státu. Člen stínové vlády Radim Ivan mezitím připravuje platformu Česko+ a soubor návrhů pro modernizaci země.
Mezi diskutovanými opatřeními jsou nižší daně pro pracující, legalizace švarcsystému, zkrácení stavebního povolování na 90 dnů či rozsáhlé dopravní investice. Návrhy počítají až se dvěma biliony korun pro dokončení dálniční sítě a budování vysokorychlostní železnice. Zaznívá také zásadní proměna územního uspořádání, v níž by se počet obcí snížil z více než šesti tisíc na 81 doplněných devíti metropolemi.
Tyto kroky by měly odpovídat snaze ODS vrátit do středu pozornosti produktivitu ekonomiky, fungování státu a podmínky pro podnikání. Kritici ale upozorňují, že samotný seznam návrhů nestačí, pokud strana nebude umět dlouhodobě vysvětlovat jejich dopad na domácnosti, firmy a veřejné rozpočty.
Kupka avizuje, že ODS dá větší prostor regionálním politikům, novým osobnostem a odborníkům. Nový program má být představen 22. května 2027. Část mladších členů však považuje tento termín za příliš vzdálený a žádá rychlejší práci na konkrétních řešeních i na způsobu, jakým je strana prosazuje navenek.
Vnitřní struktury brzdí otevření novým lidem
Radim Ivan i jeho ostravský kolega Ondřej Šimíček poukazují na to, že tradiční organizační uspořádání může omezovat přístup nových odborníků. Podle nich mají lidé mimo komunální politiku obtížnější cestu k rozhodování ve straně, přestože by mohli přinést zkušenosti z podnikání, práva, zdravotnictví nebo dalších oblastí důležitých pro tvorbu hospodářské politiky.
Ve straně proto sílí požadavky na jednodušší fungování týmů, lepší mediální práci a větší otevřenost kandidátek. Diskutuje se rovněž o rozdělení rolí ve vedení, aby se jeden člověk mohl soustředit na vnitřní proměnu strany a jiný na práci stínové vlády.
Jako možné nové tváře se zmiňují mimo jiné Drobil, Ivan nebo poslanec Štěpán Slovák. Slovák připouští, že by na řádném kongresu v roce 2028 mohl usilovat o místo v předsednictvu, v tuto chvíli ale zdůrazňuje práci na zdravotnických tématech. Současnému vedení chce dát čas, zároveň požaduje konkrétní politiku namísto pouhého vymezování vůči hnutí ANO.
Pro ODS tak nepůjde jen o personální otázku. Rozhodující bude, zda dokáže propojit důvěryhodný program pro daně, investice a podnikání s rychlejším rozhodováním uvnitř strany. Bez změny organizační kultury a přesvědčivé komunikace mohou i ambiciózní ekonomické návrhy zůstat ve stínu silnějších politických konkurentů.

