Pákistánské předpisy pro vedení State Bank of Pakistan (SBP), tedy tamní centrální banky, podle komentáře zveřejněného 7. října 2026 v listu Dawn zbytečně omezují výběr odborníků. Zákaz dvojího občanství a podmínka, že kandidát musí před dovršením 65 let stihnout celé pětileté funkční období, mají spolu s neprůhledným jmenováním zhoršovat personální stabilitu instituce důležité pro měnovou politiku i finanční stabilitu země.
Autor připomíná květen 2019, kdy guvernér SBP Tariq Bajwa rezignoval během jednání s misí Mezinárodního měnového fondu. Již následující den byl do čela banky oznámen Reza Baqir, tehdejší rezidentní zástupce MMF v Egyptě. Rychlost tohoto kroku podle textu kontrastuje s postupem v Británii, kde se nástupce guvernéra Bank of England vybírá prostřednictvím veřejně oznámeného mezinárodního náboru, užšího výběru a rozhovorů s ministry.
Právě změny zákona o SBP z roku 2022 daly centrální bance větší provozní autonomii, zároveň však stanovily zákaz pro osoby s dvojím občanstvím. Podle komentáře tato podmínka vyřazuje část zkušených ekonomů s mezinárodní praxí, aniž by sama o sobě řešila střet zájmů nebo nezávislost kandidáta.
Jako příklady autor uvádí někdejšího šéfa Bank of England Marka Carneyho, který během výkonu funkce držel kanadské, irské a později i britské občanství, nebo Stanleyho Fischera. Ten byl v letech 2014 až 2017 místopředsedou amerického Federálního rezervního systému, přestože měl dvě občanství. Novozélandská centrální banka pak v srpnu 2025 jmenovala svou první guvernérku Annu Bremanovou, švédskou občanku, po výběrovém řízení, do něhož byla zapojena globální personální firma.
Neobsazené funkce prodlužují rozhodování banky
V Pákistánu se problém podle autora projevil i délkou neobsazených pozic. Post guvernéra se uvolnil v květnu 2022 a obsazení trvalo více než tři měsíce, ačkoli zákon stanoví třicetidenní lhůtu. Místo zástupce guvernéra neobsazené od listopadu 2024 bylo podle textu zaplněno až v srpnu 2026.
Komentář spojuje omezený nábor s odchodem kvalifikovaných ekonomů ze SBP a s širším odlivem mozků. Ten má Pákistán podle uvedeného odhadu stát přibližně 4,2 miliardy dolarů ročně. Pro ekonomiku závislou na remitencích, zahraničním financování, trhu nemovitostí a dovozně orientované spotřebě jde podle autora o citelný problém, protože země potřebuje silné vedení schopné řídit měnovou a finanční politiku.
Kritika jmenování Rezy Baqira přitom podle textu nesměřovala primárně k jeho občanství. Podstatnější byla obava, že představitel MMF, který se podílel na jednání o programu pro Pákistán, mohl při převzetí čela SBP působit na obou stranách vyjednávání. Takové riziko má být řešitelné konkrétními pravidly pro střet zájmů, nikoli plošným posuzováním počtu pasů.
Autor navrhuje povinné zveřejňování zahraničních aktiv, vyloučení z rozhodování při prokázaném střetu zájmů a takzvané ochlazovací lhůty po práci pro zahraniční vládu či instituce typu MMF. Připomíná také pravidla pákistánské vlády z roku 2026, která po státních zaměstnancích vyžadují každoroční přiznání cizího občanství. Sankcionováno má být zatajení této skutečnosti, nikoli samotné držení dalšího pasu.
Podle komentáře by Pákistán měl odstranit zákaz dvojího občanství i věkové omezení pro guvernéra, jeho zástupce a členy měnového výboru SBP. U vedení centrální banky mají rozhodovat odborné výsledky, integrita a vymahatelné pojistky proti střetu zájmů, nikoli formální podmínka, která může zúžit okruh schopných kandidátů.
