Strážníci v Tachově se po vyhroceném incidentu s Valerijem Lagnem spokojili pouze s pokutou. Až trestní oznámení podané Pavlou Vackovou za European Justice Organization otevřelo otázku, zda nešlo o trestný čin proti úřední osobě. Policie poté podle EJO odvedla kvalitní práci a státní zástupce správně napadl mírné rozhodnutí okresního soudu.
Kauza ukrajinského podnikatele Valerije Lagna, který měl v Tachově při silniční kontrole slovně napadat a zastrašovat městského strážníka, ukazuje nepříjemnou věc: někdy se trestní rozměr případu začne řešit až ve chvíli, kdy na něj upozorní někdo zvenčí.
V tomto případě šlo o European Justice Organization, za kterou trestní oznámení podala její předsedkyně Pavla Vacková. Podle EJO nebylo možné incident odbýt jako běžné rozčilování řidiče nad pokutou. Veřejně dostupné informace a videozáznam podle organizace naznačovaly podezření na jednání směřující proti úřední osobě při výkonu služby.
Co se mělo v Tachově odehrát
Případ začal v červenci 2025 v Tachově. Městští strážníci zastavili vozidlo Lexus kvůli dopravnímu přestupku. Řidičem měl být Valerij Lagno, veřejně označovaný také jako ukrajinský podnikatel a muž, který se měl při incidentu dovolávat postavení „generálmajora“ ukrajinské armády.
Podle dostupných informací měl Lagno během kontroly na strážníka křičet, vyhrožovat mu ztrátou uniformy, vězením, mediálním tlakem a údajnými kontakty přes prezidenta. Incident měl trvat přibližně půl hodiny a situace měla být natolik vyhrocená, že ji sledovali i svědci z okolí.
Takové jednání podle EJO nelze bagatelizovat. Strážník není soukromá osoba v osobním sporu, ale úřední osoba při výkonu pravomoci. Pokud je na něj při zákroku vyvíjen nátlak a jsou vůči němu pronášeny výhrůžky, nejde pouze o „hádku u auta“.
Laxní začátek: pokuta místo okamžitého oznámení policii
Nejproblematičtější částí celé kauzy je podle EJO její začátek. Strážníci se měli po incidentu spokojit pouze s řešením dopravního přestupku a pokutou. To je podle European Justice Organization těžko pochopitelné.
Pokud při kontrole zaznívají výhrůžky vůči strážníkovi, který právě vykonává službu, měla být věc podle EJO okamžitě oznámena Policii České republiky. Ne proto, že by každý konflikt s hlídkou měl automaticky skončit trestním řízením, ale proto, že tady existovalo důvodné podezření, že mohlo jít o trestný čin.
Právě v této fázi podle EJO selhal základní instinkt ochrany veřejné autority. Ve státě, kde má právo platit stejně pro každého, nelze nechat podobný incident vyšumět jen proto, že pachatel podepíše přestupek a dostane složenku.
Pavla Vacková podala za EJO trestní oznámení
Po vyhodnocení videozáznamu a veřejně dostupných informací podala Pavla Vacková za European Justice Organization trestní oznámení. Organizace v něm upozornila na podezření, že jednání Valerije Lagna mohlo naplnit znaky trestného činu vůči úřední osobě.
Trestní oznámení se netýkalo politického názoru, národnosti ani původu obviněného. Podstatou bylo samotné jednání: dlouhodobý slovní nátlak, výhrůžky a pokus působit na osobu vykonávající veřejnou pravomoc.
EJO v této věci zdůrazňuje, že ochrana úředních osob při výkonu služby není formalita. Strážník, policista, úředník nebo soudní vykonavatel nemohou čelit výhrůžkám jen proto, že vykonávají zákonem svěřenou pravomoc.
Po trestním oznámení policie odvedla kvalitní práci
European Justice Organization je k počátečnímu postupu kritická, ale současně uvádí, že po podání trestního oznámení policie věc převzala řádně a odvedla kvalitní práci.
Policie trestní oznámení zaevidovala, případem se začala zabývat a následně byl případ posunut do trestního řízení. Podle EJO tím orgány činné v trestním řízení napravily počáteční pasivitu a ukázaly, že podobné jednání nelze automaticky snižovat na pouhý dopravní konflikt.
Z pohledu European Justice Organization je důležité oddělit dvě věci: laxní prvotní reakci na místě a následnou práci policie po podání trestního oznámení. První část zaslouží kritiku. Druhá část naopak zaslouží uznání.
Okresní soud zvolil mírné řešení
Okresní soud v Tachově trestní stíhání Valerije Lagna původně podmíněně zastavil. Podle dostupných informací měl soud přihlédnout mimo jiné k omluvě obviněného, jeho dosavadnímu životu a tomu, že souhlasil se zaplacením částky 30 000 Kč na pomoc obětem trestné činnosti. Současně mu byla stanovena dvouletá zkušební doba.
European Justice Organization rozhodnutí okresního soudu respektuje jako rozhodnutí soudu, ale považuje jeho výsledek za příliš mírný vzhledem k povaze jednání. Podle EJO by takový postup mohl vytvářet nebezpečný signál, že dlouhodobý slovní nátlak na úřední osobu lze vyřešit bez řádného projednání věci.
Tento signál by byl podle EJO mimořádně problematický. Veřejnost musí mít jistotu, že kdo vyhrožuje úřední osobě při výkonu služby, nebude zvýhodněn kvůli svému postavení, národnosti, majetku, kontaktům nebo sebevědomému vystupování.
Státní zástupce podle EJO postupoval správně
Státní zástupce se s mírným postupem okresního soudu neztotožnil a podal opravný prostředek. European Justice Organization se s jeho postupem i námitkami zcela ztotožňuje.
Podle EJO státní zástupce správně upozornil, že nejde o bagatelní věc. Pokud někdo téměř půl hodiny vyvíjí slovní nátlak na strážníka, vyhrožuje mu následky a snaží se jej zastrašit, musí být takové jednání hodnoceno důsledně.
Nejde o touhu po tvrdém trestání za každou cenu. Jde o ochranu pravidla, že úřední osoba nesmí být při výkonu služby vystavena nátlaku, který má ovlivnit její postup. Pokud by justice podobné jednání bagatelizovala, oslabovala by tím nejen autoritu strážníků, ale i důvěru veřejnosti ve stát.
Krajský soud rozhodnutí zrušil
Krajský soud v Plzni nakonec původní rozhodnutí Okresního soudu v Tachově zrušil a věc mu vrátil k dalšímu projednání. Trestní stíhání tak bude pokračovat.
Pro EJO jde o důležitý signál, že původní mírný postup nebyl konečnou tečkou za případem. Věc se bude muset znovu posoudit a soud se bude muset vypořádat s otázkou, zda jednání obviněného skutečně odpovídalo pouze mírnému odklonu, nebo zda si zaslouží přísnější právní hodnocení.
O jaký trestný čin může jít
Podle veřejně dostupných informací je Valerij Lagno stíhán pro přečin vyhrožování s cílem působit na úřední osobu podle § 326 trestního zákoníku.
Tento trestný čin dopadá na situace, kdy pachatel jinému vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením značné škody v úmyslu působit na výkon pravomoci úřední osoby, případně pro výkon její pravomoci.
Za základní skutkovou podstatu podle § 326 odst. 1 trestního zákoníku hrozí trest odnětí svobody až na tři roky.
Pokud by byly splněny přísnější okolnosti uvedené v dalších odstavcích zákona, může být trestní sazba vyšší. V této kauze je však podle zveřejněných informací podstatné především to, že nejde o běžnou urážku, ale o podezření z jednání namířeného proti výkonu pravomoci úřední osoby.
Rovnost před zákonem musí platit i u silnice
Kauza Valerije Lagna není jen příběhem jednoho rozčileného řidiče. Je to test, zda v České republice platí rovnost před zákonem i tehdy, když proti strážníkovi stojí sebevědomý cizinec v luxusním SUV, který se odvolává na údajné funkce, kontakty a mediální vliv.
Protikorupční linka považuje za správné, že se případ po trestním oznámení Pavly Vackové za European Justice Organization dostal do řádného trestního řízení. Zároveň považuje za správné, že státní zástupce odmítl příliš mírné ukončení věci a že krajský soud jeho námitkám vyhověl.
Právní stát nestojí na tom, že se incidenty zametou pod koberec. Stojí na tom, že stejná pravidla platí pro každého: pro českého občana, pro cizince, pro podnikatele, pro chudého i bohatého. A pokud někdo vyhrožuje úřední osobě při výkonu služby, musí počítat s tím, že jeho jednání bude posouzeno jako trestní věc, nikoli jen jako nepříjemná hádka u pokuty.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
