Plánované snížení počtu zaměstnanců na ministerstvech o deset procent nemusí automaticky znamenat úsporu pro veřejné finance. Pokud by se redukce uskutečnila plošně a bez důkladného vyhodnocení jednotlivých agend, část mzdových výdajů by mohly převážit náklady na odstupné, externí dodavatele, chyby v administrativě a pomalejší služby pro firmy i občany.
Debata se vede především o tom, zda je možné snižovat personální stavy napříč úřady stejným tempem. Mzdy zaměstnanců ústředních orgánů představují v rámci státního rozpočtu jen jednu z položek. Výdaje vyvolané pozdě vyřízenou agendou, nekvalitně připravenou smlouvou či zpožděnou legislativou se naopak často projeví až následně a v rozpočtu nejsou soustředěny na jediném místě.
Bezprostředním nákladem propouštění je odstupné, případně také výdaje na organizační změny a pracovněprávní spory. Rozpočtový efekt se proto nemusí dostavit ihned. Podstatné je rovněž personální složení odchodů. U kvalifikovaných profesí, jako jsou právníci, ekonomové, IT specialisté nebo pracovníci se znalostí cizích jazyků, bývá pro stát obtížné konkurovat nabídkám soukromého sektoru. Právě lidé s lepšími možnostmi na trhu práce mohou při nejistotě odejít jako první.
Takový vývoj by neznamenal pouze nižší počet pracovníků. Ministerstva mohou ztratit zkušenost s konkrétními dotačními programy, veřejnými zakázkami, arbitrážemi nebo výjimkami v právních předpisech. Část těchto znalostí není snadno nahraditelná dokumentací a její obnova může trvat roky. Současně se může zvýšit zatížení zaměstnanců, kteří na úřadech zůstanou, což zvyšuje riziko přesčasů, nemocnosti a dalších odchodů.
Úkoly mohou přejít na dražší externí dodavatele
Agenda, kterou stát přestane zvládat vlastními silami, obvykle nezanikne. Může se přesunout na poradenské společnosti, advokátní kanceláře či jiné externí dodavatele. Jejich hodinové sazby přitom mohou být výrazně vyšší než celkové mzdové náklady interních zaměstnanců. Formální pokles počtu úředníků by tak nemusel odpovídat skutečnému snížení veřejných výdajů.
Vyšší závislost na externích službách navíc klade větší nároky na kontrolu jejich práce. Pokud se současně sníží kapacita útvarů, které mají zakázky zadávat, dohlížet na plnění smluv a hodnotit jejich kvalitu, stát se může dostat do slabší vyjednávací pozice. Rizikem nejsou jen vyšší ceny, ale také pozdější opravy chyb nebo spory z nevhodně nastavených smluv.
Citlivou oblastí je správa evropských fondů. Příprava výzev, hodnocení projektů a následná kontrola vyžadují odborné kapacity i kontinuitu. Zpoždění a administrativní pochybení mohou vést k finančním korekcím nebo k ohrožení čerpání prostředků, jejichž objem se pohybuje v miliardách korun. Podobně mohou náklady vznikat při opožděném přebírání evropských směrnic, u nedostatečně připravené legislativy nebo v navazujících soudních řízeních.
Pomalejší úřad prodražuje investice a provoz podniků
Dopady personálních škrtů by se nemusely omezit na státní správu. Pro firmy jsou důležité předvídatelné lhůty při povolovacích procesech, rozhodování o žádostech, vyplácení podpor nebo stanoviscích k investicím. Jestliže se řízení prodlužují, podnikatelům rostou náklady na financování, držení nevyužitých kapacit i odkládání zakázek. Nepřímo se to může projevit také v nižší daňové výkonnosti ekonomiky.
Zvláštní pozornost by vyžadovaly útvary zajišťující kybernetickou bezpečnost, krizové řízení nebo ochranu před hybridními hrozbami. Plošný postup nerozlišuje mezi místy, která lze skutečně zrušit, a agendami, kde už nyní mohou kapacity chybět. Rozhodující proto nebude samotné procento snížení stavů, ale to, zda mu předchází analýza činností, jejich přínosů a rizik.
Pokud by se výrazná část deklarovaného desetiprocentního snížení týkala pouze dlouhodobě neobsazených systemizovaných míst, šlo by především o účetní úpravu s omezeným okamžitým dopadem na fungování úřadů. Jestliže by však byla rušena obsazená místa bez návaznosti na skutečný objem práce, deklarovaná mzdová úspora by mohla být vykoupena vyššími a hůře viditelnými náklady jinde ve veřejných financích i v podnikatelském prostředí.
