Ministerstvo zemědělství připravuje změnu, která má zvýšit náklady na odběr podzemní vody. Záměrem je omezit její čerpání v době zhoršené vodohospodářské situace, zároveň ale návrh vyvolává spor o to, komu připadnou výnosy z poplatků a zda nepřijdou kraje o peníze na vodovody, kanalizace a čistírny.

Návrh počítá se zrušením dosavadní výjimky, díky níž bylo využívání podzemní vody osvobozeno od stočného. Podzemní voda nyní vychází přibližně na 2 koruny za 1 000 litrů, zatímco za povrchovou vodu, kterou využívá více než polovina obyvatel Česka, se platí zhruba 5 až 9 korun za stejné množství.

Podle mluvčího ministerstva zemědělství Marka Otavy by plánovaná úprava znamenala zvýšení o 5 korun za 1 000 litrů podzemní vody, tedy o 0,005 koruny za litr. Vyšší poplatek by se mohl promítnout zejména do hospodaření subjektů s většími odběry, které podzemní zdroje využívají.

Ministerstvo současně uvádí, že změna nemá dopadnout na domácnosti odebírající vodu z vlastních studní ani na malé obce s nižší spotřebou. Odběr do 6 000 metrů krychlových ročně má zůstat od stočného osvobozen.

Sucho zvýraznilo cenu podzemních zdrojů

Resort krok zdůvodňuje stavem vodních zdrojů. Letní sucho přispělo k poklesu hladiny podzemních vod i zásob ve velkých nádržích, mezi nimiž byl zmíněn Orlík. Dražší odběr má vytvořit motivaci k úspornějšímu využívání podzemní vody, která je pro zásobování obyvatel i podniků významnou rezervou.

Debata se však nevede jen o výši poplatku. Kritiku vyvolalo zejména nové rozdělení příjmů. Bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka upozornil, že zatímco dříve směřovala polovina vybraných poplatků do krajských rozpočtů, po změně by měl celý výnos připadnout státu.

Kraje namítají, že by přišly o zdroj, z něhož financují místní vodohospodářské investice. Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková uvedla, že kraj z těchto peněz získává přibližně 55 milionů korun ročně. Prostředky podle ní slouží hlavně k rozvoji vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod v menších obcích.

Ministerstvo deklaruje, že vybrané peníze vrátí do vodního hospodářství, například do rozvoje vodovodní a kanalizační sítě. Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny podle Marka Otavy 3. listopadu 2026 uložil ministrovi připravit opatření, které by krajům kompenzovalo výpadek těchto příjmů. Pro obce i firmy tak bude podstatné nejen konečné nastavení poplatku, ale také to, zda se peníze skutečně vrátí do projektů potřebných pro dostupnost vody a obnovu infrastruktury.