Televizní reklamy oslavující prezidenta Donalda Trumpa stály ve Spojených státech podle odhadu společnosti AdImpact nejméně 2,5 milionu dolarů na vysílacím čase. Peníze mají pocházet z rozpočtu americké Celní a pohraniční správy (CBP), která na kampaň obdržela 20 milionů dolarů. Skutečné náklady mohou být vyšší, protože spoty byly vedeny jako veřejně prospěšná oznámení a úplné údaje o útratách nejsou zveřejňovány.
Rozpočtový úřad Bílého domu na začátku měsíce převedl 20 milionů dolarů CBP na takzvané připomínkové akce OBBBA. Zkratka označuje zákon One Big Beautiful Bill Act, který Trump podepsal v roce 2025. CBP je součástí ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. Krátce po přidělení prostředků uzavřela s agenturou LMD Agency Inc. smlouvu na celostátní mediální účet ve stejné hodnotě, tedy 20 milionů dolarů. Reklamy se poté začaly objevovat na celostátních televizních stanicích.
AdImpact, firma sledující politickou reklamu, pro CNN napočítala mezi 23. a 29. zářím celkem 2 766 odvysílání tří různých spotů. Vysílaly je stanice Fox News i čtyři hlavní americké televizní sítě. Zhruba 30 procent odhadovaných reklamních výdajů připadlo na přenosy NFL a univerzitního fotbalu. Spoty se objevily také v pořadech ABC, CBS a NBC.
Nejasné vyúčtování i spory o zákonnost
Klasifikace kampaně jako veřejně prospěšného oznámení komplikuje kontrolu nákladů. U skutečných oznámení veřejné služby bývá televizní prostor zpravidla poskytován bezplatně, v tomto případě je ale na konci každého spotu uvedeno sdělení, že jej platí vláda USA. Jeden ze spotů navíc využívá upravený materiál z Trumpovy prezidentské kampaně v roce 2024.
Nejčastěji vysílaná reklama, doplněná skladbou Love Me od JMSN, se podle AdImpactu objevila více než 1 300krát. Právníci hudebníka zaslali Bílému domu výzvu, aby skladbu přestal používat.
Dva demokratičtí senátoři Patty Murrayová a Chris Murphy označili financování kampaně v dopise ministrovi vnitřní bezpečnosti Markwayneovi Mullinovi za zneužití peněz daňových poplatníků. Kontrolní organizace Public Citizen následně podala podněty Federální komisi pro komunikace, Federální obchodní komisi, vládnímu kontrolnímu úřadu GAO a Úřadu zvláštního poradce. Tvrdí, že reklamy mohou odporovat pravidlům zakazujícím financovat vládní propagandu z veřejných prostředků i Hatchovu zákonu, jenž omezuje stranickou politickou činnost veřejných zaměstnanců.
Právní vymahatelnost těchto námitek zůstává nejistá. Americké právo přesně nedefinuje propagandu, přesto GAO mezi problematické formy řadí i sebeprezentaci či přehnané vychvalování. Public Citizen argumentuje, že spoty neinformují o konkrétním vládním programu, a proto je nelze srovnávat s kampaněmi o zdravotním pojištění Medicare, reformě Obamacare nebo očkování.
Reklamy podle zdrojů CNN připravil interní video tým Bílého domu a prezident se podílel na výběru použitých obrazových materiálů. Ačkoli zákonnost výdajů zpochybňují zákonodárci z obou stran, republikáni, kteří mají většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu, zatím nepodnikli kroky k omezení či prověření financování. Spor tak vedle samotné ceny kampaně otevírá otázku, jak lze v USA kontrolovat použití federálních peněz pro politicky zabarvenou komunikaci.
