Světová sklizeň olejnin má v marketingovém roce 2026/27 dosáhnout rekordních 720 milionů tun, meziročně téměř o 20 milionů tun více. Vyšší nabídku mají zajistit hlavně sója, řepka a slunečnice. Pro zemědělské podniky však příznivý globální výhled neznamená automaticky lepší hospodaření: ceny a marže ovlivňují dražší hnojiva, poptávka výrobců biopaliv i nejisté počasí.
Podle červencového výhledu USDA má světová produkce sóji vzrůst na 441,7 milionu tun, tedy o 12,2 milionu tun neboli 2,8 procenta. Největší sklizeň se očekává v Brazílii, kde má dosáhnout 186 milionů tun. Ve Spojených státech se počítá se 121,8 milionu tun a v Argentině s 57 miliony tun. Růst nabídky se předpokládá také u řepky, jejíž produkce má stoupnout na 97,6 milionu tun, a výrazněji rovněž u slunečnice na 62,7 milionu tun.
Vyšší objemy budou proudit do potravinářství, krmivářství i energetiky. Celosvětové zpracování olejnin má podle prognózy překonat dosavadní maximum díky poptávce po rostlinných olejích a proteinových krmivech. Konečné zásoby sóji mají mírně narůst, zejména zásluhou Argentiny, zatímco světový obchod zůstane poblíž rekordních hodnot. Zásoby přesahující 125 milionů tun zároveň zvyšují konkurenční tlak na producenty a mohou omezovat prostor pro růst cen bobů.
Biopaliva podporují poptávku po olejích
Narušení přepravy ropy Hormuzským průlivem v souvislosti s konfliktem v Íránu vedlo podle uvedených údajů k růstu ceny ropy až na 126 dolarů za barel. Zdražování pohonných hmot zlepšuje ekonomiku výroby bionafty, a posiluje tak zájem o palmový, sójový i řepkový olej. Výrobní náklady zemědělců naopak zatížilo zvýšení cen hnojiv o 28 až 43 procent, zejména u dusíkatých produktů.
Indonésie zvýšila povinný podíl bionafty z palmového oleje na 50 procent, Malajsie zvažuje podobný postup a Indie rozšiřuje program výroby bioetanolu. Část rostlinných olejů se proto může přesouvat z potravinářského využití do energetiky. Tento trend podporuje zpracovatelský průmysl, zároveň ale při omezené nabídce může zdražovat vstupy pro potravinářské firmy.
Významným hráčem zůstává Brazílie, která vedle rekordní sklizně rozšiřuje i domácí zpracování. V sezoně 2026/27 má zpracovat 65 milionů tun sóji, o 3,5 milionu tun více než o rok dříve. Průmyslová spotřeba sójového oleje by měla dosáhnout 7,3 milionu tun a vývoz sójového šrotu 26,9 milionu tun. Země tak vedle dodávek bobů posiluje export výrobků s vyšší přidanou hodnotou.
Čínský dovoz má podle různých uvedených odhadů zůstat rozhodující pro světový trh, i když se pro rok 2026 očekává pokles zhruba na 95 až 96 milionů tun v návaznosti na slabší produkci vepřového masa. Vývoz ze Spojených států je meziročně asi o pětinu nižší, což je spojováno především s obchodním sporem mezi USA a Čínou. Část americké úrody navíc zpracuje domácí sektor biopaliv.
České porosty zatěžuje opožděný vývoj
V České republice se plocha sóji v roce 2026 zvýšila jen o 42 hektarů na rekordních 34,2 tisíce hektarů. Průměrný výnos za rok 2025 činil 2,35 tuny z hektaru. Na Slovensku nejsou pro rok 2026 v podkladech ještě k dispozici oficiální statistiky, odhad však počítá s výměrou nad 60 tisíc hektarů. Průměrný výnos v předchozím roce tam dosáhl 2,60 tuny z hektaru.
Domácí výnosový potenciál zůstává nejistý. Jarní a časně letní počasí bylo teplé a spíše suché, přičemž nízké dubnové srážky zhoršily vzcházení, zejména na lehčích půdách. Část porostů byla založena se zpožděním také kvůli pozdějším dodávkám osiva. Sucho současně snížilo účinnost preemergentních herbicidů, takže podniky musely častěji volit následné postemergentní zásahy. To navyšuje náklady na ochranu porostů.
Vývoj dále komplikovala červnová vlna veder. Dne 28. června naměřily Doksany 41,9 °C, nové absolutní maximum teploty vzduchu v Česku. Sója horko snášela lépe než některé jiné plodiny, ale kombinace vysokých teplot a nedostatku vláhy na sušších lokalitách zpomalila růst a oddálila vývoj. Na řadě míst se objevilo i nižší nasazení prvních lusků, což může snížit konečný výnos a zvýšit sklizňové ztráty.
Další hospodářské riziko představují škůdci, zaplevelení a možné choroby, zejména peronospora sóje, septoriová hnědá skvrnitost a při vhodném počasí také hlízenka. O konečné sklizni proto rozhodnou především srážky a teploty v dalších týdnech. Pro české pěstitele bude vedle stavu porostů podstatné, zda globální rekordní nabídku převáží silná poptávka z biopalivového a krmivářského průmyslu.
