Obavy z dalšího růstu inflace zasáhly světové finanční trhy poté, co ceny ropy ve čtvrtek výrazně vzrostly v souvislosti s napětím kolem Íránu a Hormuzského průlivu. Vyšší náklady na energie tlačily vzhůru výnosy státních dluhopisů, zatímco většina hlavních asijských akciových trhů navázala na středeční pokles Wall Street.

Ropu zpočátku týdne zlevňovaly náznaky, že vývoz z Blízkého východu směřuje zpět k úrovním před válkou, a dohoda zemí G7 o využití nouzových zásob. Nálada se však rychle změnila. Trhy znepokojily údaje o zvýšeném počtu útoků Teheránu na tankery v Hormuzském průlivu, zprávy z území ovládaného Húsíi a varování ropných představitelů před rychlým úbytkem světových rezerv.

Další nejistotu vyvolal článek časopisu The Atlantic, podle něhož Bílý dům požádal Pentagon o přípravu variant útoků na cíle v Íránu před americkými volbami do Kongresu 3. listopadu. Rozsah i konkrétní cíle případné operace měly zůstávat předmětem diskusí. Zpráva zároveň uvedla, že širší zásah by mohl přijít až po volbách.

Oba hlavní ropné kontrakty ve čtvrtek přidávaly více než procento. Americká ropa West Texas Intermediate zdražila o 1,5 procenta na 89,57 dolaru za barel a severomořský Brent o 1,8 procenta na 101,95 dolaru. Nabídku navíc omezil výpadek přesahující 500 000 barelů denně v Mexickém zálivu, kde těžaři přerušovali provoz před příchodem tropické bouře Isaias. Připravenost členských zemí Mezinárodní energetické agentury uvolnit další zásoby ropy zatím obchodníky výrazně neuklidnila.

Vyšší výnosy zvyšují tlak na technologické akcie

Drahá energie obnovila obavy, že inflace zpomalí uvolňování měnové politiky. Výnosy vládních dluhopisů se proto posouvaly na víceletá maxima, což zvyšuje náklady financování pro firmy a současně snižuje atraktivitu akcií s vysokým oceněním, zejména v technologickém sektoru.

Na Wall Street ve středu klesly všechny tři hlavní indexy, přičemž S&P 500 a Nasdaq ustoupily z rekordních hodnot. V Asii následně ztrácely Tokio, Hongkong, Sydney, Singapur, Soul, Wellington, Tchaj-pej i Manila. Šanghajský index naopak po návratu investorů z týdenní přestávky přidal 0,4 procenta. Tokijský Nikkei 225 uzavřel o jedno procento níže na 69 373,40 bodu.

Zápis ze zářijového jednání americké centrální banky Fed ukázal, že většina jejích představitelů očekává do konce roku další zvýšení základní úrokové sazby. Část členů vedení Fedu považovala dosavadní nastavení sazeb za nedostatečně omezující pro hospodářskou aktivitu a upozorňovala na známky nového posílení ekonomiky.

Investoři zároveň vyhlížejí výsledkovou sezonu technologických společností. Pozornost se soustředí hlavně na to, zda vysoké investice do umělé inteligence přinesou firmám dostatečný růst tržeb, hotovosti a zisků, aby ospravedlnily jejich vysoké tržní valuace. Charu Chanana ze Saxo Markets upozornila, že při vysokých očekáváních a výnosech amerických státních dluhopisů blízko víceletých maxim se pro firmy zvyšuje laťka, kterou musí výsledky překonat.

Pod tlakem byl i jihokorejský Samsung. Akcie technologické skupiny klesly navzdory odhadu, že provozní zisk za období červenec až září meziročně vzroste o 782,5 procenta na 107,4 bilionu wonů, tedy zhruba 80,3 miliardy dolarů. Výsledek podpořily vysoké ceny paměťových čipů, avšak zaostal za průměrným odhadem analytiků ve výši 108,7 bilionu wonů.

Na devizových trzích zůstával euro poblíž nejnižších hodnot od června předchozího roku. Evropskou měnu nadále zatěžují obavy z vysokého zadlužení Francie, které se promítají také do napětí na dluhopisovém trhu.