Navrhovaný státní rozpočet na rok 2027 počítá se schodkem 386 miliard korun. I kdyby se podařilo prosadit dodatečná opatření ke snížení deficitu o 20 miliard, zůstalo by hospodaření státu hluboko ve schodku a proti letošnímu plánovanému deficitu 310 miliard korun by se výrazně zhoršilo.
Debata se soustředí také na strukturu výdajů. Vláda poukazuje zejména na vyšší investice do dopravní infrastruktury, tedy na výstavbu silnic a dálnic či modernizaci železnic. Kritický pohled však upozorňuje, že tyto výdaje samy o sobě nevytvářejí přímo a prokazatelně zisk, a nelze je proto automaticky chápat jako investice v úzkém ekonomickém smyslu. To ovšem nemění význam kvalitní dopravní sítě pro fungování firem, zaměstnanců i regionů.
Výhrady se netýkají důchodových výdajů, které jsou financovány průběžným systémem a mají odlišnou logiku než ostatní rozpočtové položky. Podstatou kritiky je spíše vysoká úroveň běžných výdajů a omezený prostor pro razantnější ozdravení veřejných financí.
Motoristé, kteří před volbami prosazovali vyrovnané hospodaření státu, uvádějí, že ve vládě dosáhli shody na přípravě legislativních návrhů. Ty by měly schodek v roce 2027 dodatečně snížit o 20 miliard korun. Jde však zatím o deklarovaný záměr, nikoli o hotové opatření promítnuté do konečné rozpočtové bilance.
Pokud by konečný deficit místo 386 miliard dosáhl 366 miliard korun, znamenalo by to dílčí zlepšení proti původnímu návrhu. Stále by však šlo o třetí nejvyšší schodek v historii České republiky. Rozhodující tak nebude jen podoba schváleného zákona o státním rozpočtu, ale především skutečný výsledek hospodaření na konci roku 2027.
Vysoké deficity zároveň navazují na dluhovou dynamiku nastartovanou v letech 2020 a 2021. Každý další schodek zvyšuje státní dluh a v budoucnu také náklady na jeho obsluhu. Pro veřejné finance, domácnosti i podnikatele to znamená riziko menšího rozpočtového prostoru v dalších letech a větší citlivost státu na růst úrokových sazeb.
