Rusko v roce 2026 výrazně prodává zlato, aby získalo hotovost na krytí rozpočtového schodku. Přestože jde o jeden z největších prodejů na světě za posledních dvanáct měsíců, dostupná data zatím spíš ukazují na snahu udržet likviditu veřejných financí než na bezprostřední hrozbu finančního kolapsu.

Ruská centrální banka uvedla, že na začátku července držela 73,4 milionu trojských uncí zlata, tedy 2 282 metrických tun. Od začátku roku 2026 to znamená pokles zhruba o 43,5 tuny. Zásoby se tak dostaly na nejnižší úroveň od období před zahájením plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022.

Načasování prodejů hrálo Moskvě do karet. Cena zlata se v prvních čtyřech měsících roku pohybovala v průměru kolem 4 800 dolarů za unci, než se vrátila přibližně ke 4 000 dolarům. Při těchto úrovních mohlo Rusko podle odhadů inkasovat více než 5 miliard dolarů, což rozpočtu poskytlo rychle dostupný zdroj peněz v době zvýšených výdajů.

Tlak na státní finance souvisí především s pokračujícím růstem vojenských výdajů. Podle dřívějších informací ministerstvo financí varovalo, že překročení válečných výdajů v roce 2026 dosáhne nejméně 28 miliard dolarů, přičemž další přetížení rozpočtu se čeká i v letech 2027 a 2028. Výdaje na obranu se od roku 2021 zvýšily na více než čtyřnásobek a v roce 2025 činily asi 16 bilionů rublů, tedy 204 miliard dolarů.

Podle části analytiků ale nejde o chaotický výprodej rezerv. Významná část prodaného zlata podle nich nepocházela přímo z operací centrální banky, ale z Národního fondu sociální péče, který po sankcích využívá zlato jako jednu z mála dostupných likvidních složek portfolia. Právě tento fond má sloužit jako rozpočtový nárazník pro horší období.

Odhady hovoří o tom, že fond drží aktiva kolem 150 miliard dolarů, z toho přibližně 50 miliard v likvidní podobě. Pro Kreml je důležité, aby si tento polštář udržel, protože pokles hotovostní rezervy by mohl posílit spekulace o hlubších ekonomických problémech a zhoršit důvěru ve stabilitu ruských veřejných financí.

Výhodou Ruska je, že patří mezi největší světové producenty zlata a prodané zásoby může relativně rychle doplňovat nákupy od domácích těžařů. Země má páté největší zlaté rezervy na světě, přibližně na úrovni Číny, Francie a Itálie, a výrazně za Německem a Spojenými státy. Právě domácí produkce dává státu větší manévrovací prostor než ekonomikám, které jsou na dovozu závislé.

Rozpočtový schodek tlumí ropa a plyn

Podle vládních údajů mohou federální výdaje a schodek v roce 2026 překročit oficiální plán o více než 1 bilion rublů, tedy asi 12,85 miliardy dolarů. Samotný deficit se nyní odhaduje na 1,6 % HDP, přibližně 40 miliard dolarů, a nelze vyloučit jeho další růst.

Dosavadní tlak však částečně zmírnily vyšší příjmy z ropy a plynu. Ty podpořily vyšší ceny ropy, které se zvedly mimo jiné kvůli válce v Íránu. Právě energetické příjmy zůstávají pro ruské veřejné finance klíčové. Pokud jsou vysoké, stát snáze financuje deficit i další závazky. Výraznější pokles cen ropy by naopak rozpočtovou situaci rychle zhoršil.

Z toho plyne i širší ekonomický závěr. Prodej zlata ukazuje, že ruský rozpočet je pod tlakem a musí hledat dodatečné zdroje likvidity, zároveň ale zatím nedokládá bezprostřední vyčerpání rezerv. V krátkém horizontu 12 až 24 měsíců může Moskva podle analytických odhadů dál získávat peníze kombinací energetických příjmů, omezení jiných výdajů a práce s aktivy státních fondů.

Dlouhodobější výhled je ovšem slabší. Přesun zdrojů do obrany deformuje strukturu ekonomiky, omezuje prostor pro běžný růst a zvyšuje napětí mezi potřebami státního rozpočtu a fungováním civilní části hospodářství. Současný model tak může ještě nějakou dobu fungovat, ale za cenu rostoucích nerovnováh, které budou pro ruskou ekonomiku do budoucna stále nákladnější.