Srí Lanka po dvou letech vlády uskupení JVP/NPP prezidenta Anury Kumary Dissanayakeho dál plní program Mezinárodního měnového fondu (IMF), který má stabilizovat veřejné finance a umožnit návrat k pravidelnému splácení zahraničních závazků. Podle kritické analýzy World Socialist Web Site se však náklady konsolidace promítají především do příjmů domácností, daní, veřejných služeb a pracovních míst ve státním sektoru.

Dissanayake zvítězil v prezidentských volbách 21. září 2024 se zhruba 42 procenty hlasů, výrazně více než 3,1 procenta v předchozí prezidentské volbě v roce 2019. Jeho Janatha Vimukthi Peramuna, známá jako JVP neboli Lidová osvobozenecká fronta, kandidovala v alianci National People's Power (NPP). Následné parlamentní volby v polovině listopadu přinesly uskupení více než dvoutřetinovou většinu, přestože v předchozím parlamentu mělo pouze tři mandáty.

Volební úspěch přišel po hluboké hospodářské a dluhové krizi země. Srí Lanka v roce 2022 přestala splácet státní dluh, což spolu s nedostatkem základního zboží, vysokými životními náklady a společenskými protesty vyústilo v odchod tehdejšího prezidenta Gotabayi Rajapaks y. Pozdější vláda Ranila Wickremesingheho vyjednala záchranný program s IMF, tedy institucí poskytující zemím v krizi financování výměnou za reformy veřejných financí.

Rozpočty sází na daně, privatizaci a přebytek financí

JVP/NPP před volbami slibovala, že podmínky dohody s IMF znovu projedná. Po převzetí moci však podle zdrojového textu závazek změnila a přihlásila se k úplnému plnění programu. Rozpočty, které prezident Dissanayake předkládal zároveň jako ministr financí, přinesly jen omezené růsty mezd, pokračující daňové zatížení obyvatel a zahájení restrukturalizace či privatizace přibližně 400 státních podniků.

Právě změny ve státních firmách mohou mít významný dopad na trh práce. Kritici vlády varují, že cílem je snížit počet pracovních míst ve veřejném sektoru o stovky tisíc. Součástí hospodářské strategie jsou také průmyslové zóny vytvořené na základě nového investičního zákona, který má chránit investice a usnadnit zahraničním investorům převádění zisků do zahraničí.

Vláda musí zároveň zajistit, aby se země od roku 2028 mohla vrátit ke splátkám dluhu v objemu kolem 5 miliard dolarů ročně. To vyžaduje vysoké přebytky veřejných financí a další úsporné kroky. Opoziční strany sice kritizují dopady na obyvatelstvo, podle zdrojového textu ale samy program IMF v zásadě podporují.

Chudoba přetrvává, velké podniky zvyšují zisky

Rozdíl mezi výsledky podniků a situací domácností zůstává výrazný. Odhady Světové banky uvádějí, že v chudobě žije téměř 22 procent obyvatel Srí Lanky a dalších 10 procent se pohybuje těsně nad hranicí chudoby. Přibližně 39 procent domácností nemá dostatečně kvalitní stravu a téměř třetina dětí do pěti let trpí podvýživou. Reálné mzdy ve veřejném sektoru mají být od roku 2022 nižší o 33 procent.

Současně velké společnosti vykazují zlepšující se hospodářské výsledky. Největší kótovaný konglomerát John Keells Holdings uzavřel finanční rok v březnu 2026 s meziročním nárůstem zisku před zdaněním o 143 procent. Commercial Bank, největší soukromá banka v zemi, oznámila za čtvrtletí končící v červnu 2026 zisk 17,49 miliardy srílanských rupií, téměř o 8 procent vyšší než o rok dříve.

Nespokojenost s úspornými opatřeními se projevila protesty zemědělců, zaměstnanců ve zdravotnictví, na železnici, poště i ve školství. V květnových volbách do místních rad v roce 2025 klesla podpora vládního uskupení přibližně o 18 procentních bodů proti parlamentním volbám o půl roku dříve. Průzkum Verité Research pak v červenci zaznamenal pokles vládní podpory z povolebního maxima 65 procent přibližně na 50 procent.

Vládní představitelé staví svou obhajobu na boji proti korupci a na příslibu hospodářského ozdravení. Klíčovou otázkou pro Srí Lanku ale zůstává, zda program fiskální konsolidace a obsluhy dluhu dokáže obnovit důvěru věřitelů a investorů, aniž by dále prohloubil chudobu, oslabil kupní sílu domácností a zvýšil sociální napětí.