Summit Šanghajské organizace pro spolupráci v Biškeku potvrdil, že vedle politických jednání sílí i ekonomická ambice členských zemí budovat vlastní platební a finanční mechanismy. Pro firmy, obchodníky i státy závislé na mezinárodním financování to znamená další tlak na proměnu obchodních tras, platebních toků a investičních priorit v Eurasii.
Výroční zasedání se konalo v pondělí před oficiálním jednáním Rady hlav států, na němž byla přijata Biškecká deklarace k 25. výročí založení organizace. Vedle společného dokumentu přitáhla pozornost hlavně bilaterální jednání, zejména schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a setkání indického premiéra Narendry Modiho s íránským prezidentem Masúdem Pezeškianem. Právě tato jednání ukázala, že Biškek se stal prostorem, kde se vedle diplomacie řeší i podmínky budoucího obchodu, financování a dopravního propojení.
ŠOS vznikla v roce 2001 původně jako regionální struktura zaměřená na boj proti terorismu, separatismu a extremismu. Dnes už ale její význam přesahuje bezpečnostní rámec. Po vstupu Indie, Pákistánu a později Íránu a Běloruska má organizace deset plnoprávných členů. Jejich území se rozkládá od východní Asie po východní Evropu a pokrývá více než 36 milionů kilometrů čtverečních. Jde zároveň o blok států, které představují více než 40 procent světové populace, a tím i mimořádně rozsáhlý trh pro výrobu, energetiku, dopravu i finanční služby.
Platby v národních měnách a úvahy o vlastní rozvojové bance
Ekonomická část jednání se soustředila na rozšíření plateb v národních měnách, na hledání nezávislých mechanismů pro financování společných projektů a také na pokračování konzultací o vzniku rozvojové banky a fondu ŠOS. Nejde o signál, že by dolar měl v krátké době ztratit své dominantní postavení. Pro členské země je však důležité snižovat citlivost vůči sankcím, omezením v mezinárodním platebním styku a dalším vnějším finančním tlakům.
Pro podniky by případné posílení plateb v domácích měnách mohlo postupně znamenat menší závislost na dolaru při části přeshraničních transakcí. Zároveň by ale taková změna přinesla i vyšší nároky na řízení měnového rizika, dostupnost likvidity v méně používaných měnách a nastavení nových finančních infrastruktur. Pokud by se záměr se společnou rozvojovou bankou skutečně posunul od konzultací k realizaci, mohl by časem vytvořit další zdroj financování pro dopravní, energetické a průmyslové projekty v regionu.
Dopravní koridory mohou změnit tok zboží mezi Asií a Evropou
Významnou část debat tvořila také doprava a logistika. ŠOS chce propojit čínskou iniciativu Pás a stezka s mezinárodním dopravním koridorem Sever–Jih, který by spojil Rusko, Střední Asii, Írán a Indický oceán. Pokud by se podařilo vyřešit financování, sankční omezení i hraniční překážky, mohly by tyto projekty výrazně proměnit obchodní trasy mezi Asií a Evropou.
Pro vnitrozemské státy Střední Asie by to znamenalo lepší přístup k přístavům a zahraničním trhům. Pro exportéry a dovozce by naopak mohlo jít o vznik nových logistických možností mimo dosavadní hlavní směry. Přínos ale zůstává podmíněn tím, zda se členským zemím podaří překonat nejen investiční náročnost, ale i rozdílné národní zájmy a omezení spojená s mezinárodními sankcemi.
Summit zároveň ukázal, že ekonomické cíle organizace narážejí na stejný problém jako její širší politická agenda: členové nejsou jednotným blokem. Čína a Indie mají dlouhodobé hraniční spory a ekonomickou rivalitu, mezi Indií a Pákistánem přetrvávají hluboké rozpory a odlišné jsou i postoje jednotlivých zemí k válce na Ukrajině nebo ke vztahům se Spojenými státy. Rozhodování založené na konsensu proto může zpomalovat převod ambiciózních plánů do konkrétních investic a závazných pravidel.
Přesto je zřejmé, že ŠOS už nelze vnímat jen jako bezpečnostní fórum. Stále výrazněji se profiluje jako prostor, kde se řeší alternativní financování, měnové uspořádání obchodu a nové dopravní vazby. Právě v těchto oblastech může mít dění v Biškeku největší ekonomický dopad na firmy i na budoucí podobu regionálního trhu.
