Návštěva delegace z Trinidadu a Tobaga vedené ministrem zahraničních a karibských záležitostí Seanem Sobersom v Caracasu otevírá prostor pro obnovení vztahů s Venezuelou. Pro obě země nejde jen o diplomacii, ale především o ekonomiku: případné zlepšení vztahů by mohlo odblokovat energetické projekty, obchod i nové příjmy z ropy a zemního plynu.
Vztahy mezi Port of Spainem, hlavním městem Trinidadu a Tobaga, a Caracasem se výrazně zhoršily po vyjádřeních premiérky Kamly Persad-Bissessarové z 2. září 2025. Reagovala tehdy na americký ozbrojený zásah proti plavidlu v jižní části Karibiku. Následná diplomatická roztržka se v dalších týdnech a měsících dále prohlubovala.
Nejnižšího bodu dosáhly vzájemné vztahy 28. října 2025, kdy venezuelské Národní shromáždění jednomyslně označilo premiérku Trinidadu a Tobaga za personu non grata. Praktickým důsledkem bylo, že jí byl znemožněn vstup do Venezuely. Pokud má nynější Sobersova cesta připravit půdu pro budoucí schůzku mezi Persad-Bissessarovou a úřadující venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, logickým krokem by bylo právě zrušení tohoto rozhodnutí.
Takový signál by měl význam hlavně pro firmy a investory. Obnovení standardních diplomatických vztahů by totiž snížilo politickou nejistotu kolem přeshraničních projektů a usnadnilo vyjednávání o komerčních smlouvách. V nynějším geopolitickém prostředí je to důležité o to víc, že obě země mají silný společný zájem na využití energetických zdrojů.
Plyn z Venezuely jako zdroj příjmů i suroviny pro průmysl
Klíčovým tématem je přístup k rozsáhlým venezuelským zásobám zemního plynu. Trinidad a Tobago by mohl čerpat plyn z ložisek u hranic i ze společných přeshraničních polí a využít jej pro zařízení na zkapalněný zemní plyn v Point Fortinu i pro petrochemické závody v průmyslových lokalitách Point Lisas a La Brea. Pro tamní ekonomiku by to znamenalo podporu výroby i navazujících odvětví, která jsou na stabilních dodávkách plynu závislá.
Venezuela by naopak získala předvídatelnější zdroj příjmů z nerostného bohatství, které by jinak mohlo zůstávat nevyužité. Právě v tom spočívá obchodní logika spolupráce: jedna strana potřebuje surovinu pro své exportní a průmyslové kapacity, druhá potřebuje zpeněžit zásoby a zajistit si pravidelné cash flow.
Důležitou roli by v takových dohodách mohla sehrát National Gas Company, státní plynárenská společnost Trinidadu a Tobaga. Pokud by se podařilo nastavit podmínky přijatelně pro obě strany, mohlo by to posílit hospodářské vazby i dlouhodobější jistotu pro energetický sektor.
Ve hře je i rafinace ropy a širší investiční dohoda
Vedle plynu se nabízí také možnost zpracování venezuelské ropy v rafinerii Pointe-a-Pierre na Trinidadu. Rozšíření spolupráce v plynárenství i ropném průmyslu by mohlo přinést nové investice, pracovní místa a vyšší ekonomickou aktivitu v širším karibském regionu.
Port of Spain zároveň sleduje změny ve venezuelském energetickém sektoru, kde se znovu objevují oznámení o zapojení mezinárodních partnerů do těžby ropy. To připomíná, že Venezuela zůstává přes své problémy jedním z hlavních energetických hráčů v oblasti. Pro Trinidad a Tobago z toho vyplývá snaha profilovat se jako regionální centrum pro zpracování venezuelského plynu a ropy.
Takový plán by mohl podpořit i širší dvoustranná dohoda o obchodu a investicích. Ta by vymezila pravidla pro obchod, investice i pohyb kapitálu a pracovní síly mezi oběma zeměmi a dala investorům větší právní jistotu. Právě předvídatelné regulatorní prostředí bývá u energetických projektů s vysokými náklady jedním z rozhodujících faktorů.
V karibském prostoru už navíc existují příklady aktivnějšího diplomatického kontaktu s Caracasem, například ze strany barbadoské premiérky Mii Mottleyové. Trinidad a Tobago má však vzhledem ke své geografické blízkosti k Venezuele a silnému energetickému propojení ještě výraznější ekonomickou motivaci vztahy stabilizovat. Pokud bude nynější diplomatická mise řízena obezřetně, může se stát prvním krokem k obnově spolupráce, která by přinesla konkrétní příjmy podnikům i veřejným rozpočtům na obou stranách.
