Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy uzavřely s Venezuelou dohodu, která má USA zajistit kontrolu nad 65 miliardami barelů ropných rezerv této jihoamerické země. Oznámení přišlo ve chvíli, kdy ve Spojených státech rostou ceny benzinu a americká administrativa čelí tlaku na posílení dodávek ropy. Podoba dohody, její financování i zapojení soukromých firem ale zatím zveřejněny nebyly.

Trump dohodu oznámil v příspěvku na sociálních sítích a označil ji za největší ropný obchod v dějinách. Podle jeho vyjádření se na vyjednání podíleli ministr zahraničí Marco Rubio, ministr obrany Pete Hegseth a venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Tiskové oddělení venezuelské vlády se k věci bezprostředně nevyjádřilo.

Zpráva přichází zhruba devět měsíců po americké vojenské operaci, při níž byl na pokyn Trumpa zadržen venezuelský prezident Nicolás Maduro a převezen do Spojených států, kde čelí federálním obviněním z narkoterorismu a obchodování s drogami. Právě následný politický obrat v Caracasu podle dostupných informací otevřel cestu k novému uspořádání v ropném sektoru.

Ekonomický význam oznámení je zřejmý především pro americký trh s palivy. Válka USA a Izraele proti Íránu výrazně zpomalila tok ropy přes Hormuzský průliv, kudy před konfliktem procházelo přibližně 20 procent světových dodávek ropy. Spojené státy už kvůli napětí čerpaly ze svých strategických ropných rezerv, které na začátku srpna klesly pod 300 milionů barelů, tedy o více než 100 milionů barelů oproti začátku roku 2026.

Podle americké motoristické asociace AAA dosáhla v sobotu průměrná cena benzinu v USA 4,09 dolaru za galon. Ve stejnou dobu loni to bylo 3,21 dolaru za galon. Právě vysoké ceny pohonných hmot zvyšují tlak na Bílý dům, aby rychle našel nové zdroje dodávek a uklidnil trh.

Soukromý kapitál má hrát klíčovou roli

Trump zároveň naznačil, že dohoda má být alespoň částečně postavena na soukromém partnerství. Bílý dům ale zatím neuvedl, které firmy by se měly zapojit ani jak má celý model fungovat v praxi. Ministr zahraničí Rubio následně uvedl, že dohoda může přinést do Venezuely 100 miliard dolarů soukromých investic a přispět ke snížení cen benzinu ve Spojených státech.

Právě schopnost přilákat velké americké ropné společnosti však může narazit na dlouhodobé problémy venezuelského těžebního sektoru. Země sice disponuje jedněmi z největších zásob ropy na světě, značná část infrastruktury je ale po desetiletích podinvestování a politických zásahů ve špatném stavu. Návrat zahraničních investorů proto nemusí být rychlý ani levný.

Krátce po Madurově sesazení Trump svolal do Bílého domu manažery ropných firem a vyzval je, aby se do Venezuely co nejrychleji vrátili. Zájem o nové obchodní příležitosti sice zazněl, zároveň ale i opatrnost kvůli předchozím zkušenostem ze země. Generální ředitel ExxonMobilu Darren Woods tehdy Venezuelu označil za neinvestovatelnou.

Trump naopak tvrdí, že jeho administrativa do země vrátila určitou míru stability. Současně připomíná spory z doby vlády bývalého prezidenta Huga Cháveze, který před desítkami let znárodnil stovky zahraničních aktiv včetně majetku amerických ropných společností. Rodríguezová po převzetí moci podepsala zákon otevírající venezuelský ropný sektor privatizaci, čímž zvrátila jeden ze základních principů socialistického směru, který v zemi vládl déle než dvě desetiletí.

Venezuela podle údajů amerického Úřadu pro energetické informace, vládní analytické instituce sledující energetický trh, drží odhadem 303 miliard barelů ropných zásob, tedy zhruba 17 procent světových rezerv. Ložiska jsou z velké části známá a zmapovaná, problémem však zůstává těžba. Kvůli chátrající infrastruktuře země nyní produkuje jen asi 1 procento světové ropy. I kdyby tedy nová dohoda skutečně vstoupila v platnost, ekonomický přínos pro trh by závisel hlavně na tom, zda se podaří rychle obnovit těžbu, zajistit investory a vyřešit provozní rizika v zemi.