Slova amerického prezidenta Donalda Trumpa se v období zvýšené geopolitické nejistoty promítají do rozhodování investorů, bank i podniků. Podle prorektora Vysoké školy ekonomické v Praze Pavla Hnáta však finanční trhy nepřebírají politická prohlášení bez výhrad: odlišují jejich pravděpodobné důsledky od krátkodobé rétoriky.
Globální ekonomika v posledních dnech reaguje především na Trumpovy komentáře k situaci v Íránu a na Ukrajině, k užší spolupráci Evropy s Kanadou i na schůzku s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. V nejistém prostředí přitom roste význam toho, jak dlouho si firmy zajišťují dodávky, na jaké období uzavírají smlouvy a s jakým vývojem počítají při investicích či financování.
Hnát upozorňuje, že vyjádření nejvlivnějšího amerického politika formují ekonomická očekávání, nikoli však automaticky a bez korekce. Trhy podle něj dokážou část přehnaných či málo věrohodných sdělení odfiltrovat, do cen ale započítávají racionální jádro informací a pravděpodobnost dalšího vývoje.
Ropa zatím neukazuje na rychlý zvrat v Hormuzském průlivu
Tento mechanismus je patrný také na trhu s ropou. Ceny kvůli pokračující nejistotě výrazně neklesají, současně ale nepokračuje jejich prudký růst. Vývoj tak naznačuje, že investoři nyní nepočítají ani s překotným zhoršením situace, ani s rychlým vyřešením konfliktu v oblasti Hormuzského průlivu.
Ekonom proto varuje před politickými zásahy do cen pohonných hmot. Jejich efekt by byl podle něj jen přechodný, zatímco rizika pro fungování trhu a širší ekonomiku mohou být značná. Energetický sektor hodnotí jako odolnější než před deseti lety, kdy by srovnatelný souběh geopolitických otřesů pravděpodobně znamenal výrazně větší problém. Roli v tom sehrála schopnost globalizovaných dodavatelských a energetických systémů šoky lépe vstřebávat.
Kanadský obchod nelze rychle nahradit evropským směrem
Významné hospodářské důsledky může mít také obchodní spor mezi Spojenými státy a Kanadou, která je druhým největším obchodním partnerem USA. Hnát považuje eskalaci napětí za nevýhodnou pro obě ekonomiky. Výrobní řetězce jsou přes hranici obou zemí mimořádně propojené a jednotlivé výrobky ji mohou v průběhu zpracování překročit opakovaně. Vazby zároveň sahají i do Mexika, mimo jiné kvůli rozdílným mzdovým nákladům a regulaci.
Kanada v reakci na americká cla signalizovala snahu posilovat obchodní vztahy s Evropou. Podle Hnáta však Evropa nemůže kanadským firmám a vývozcům plně nahradit americký trh. Evropská unie a Kanada už mají rozsáhlou obchodní dohodu, přesto nejsou přirozenými obchodními partnery ve stejném rozsahu jako Kanada a USA. Pro Evropu může užší spolupráce přinést přínosy zejména ve vědě, investicích a sdílení patentů, nikoli ale okamžitou náhradu severoamerických obchodních vazeb.
