Ukrajinské vládě letos schází na obranu přibližně 27 miliard dolarů. Výpadek přichází v době zesílených ruských útoků na energetiku a další infrastrukturu, které zvyšují náklady státu i tlak na veřejné finance. Kyjev proto vedle zahraniční podpory připravuje úspory a nevylučuje růst daní.

Premiér Serhij Koreckyj uvedl, že zhruba sedm miliard dolarů chce vláda pokrýt z domácích zdrojů. Na zbývající část má přispět zahraniční pomoc. Peníze jsou potřeba nejen na aktuální provoz armády, ale také na včasné objednávky munice a zbraní pro příští rok.

Finanční situaci zhoršují pokračující vzdušné útoky, které podle ukrajinské vlády od léta téměř nepřetržitě míří na energetickou síť. Výpadky proudu zasahují i Kyjev a škody na městech, továrnách, mostech či energetických objektech znamenají další náklady pro podniky i státní rozpočet. Armáda zároveň upozorňuje na nedostatek střel pro protivzdušnou obranu, a to i proti novým typům proudových dronů.

Prezident Volodymyr Zelenskyj znovu požádal západní spojence o dodávky systémů protivzdušné obrany a zachycovacích raket. S blížící se zimou je ochrana energetické infrastruktury podstatná nejen z vojenského hlediska, ale i pro chod ekonomiky, veřejných služeb a domácností.

Vláda proto zavádí přísnější úsporný režim a odkládá výdaje, které nepovažuje za neodkladné. Přednost mají dostat výplaty vojákům a jejich rodinám, obrana, důchody, sociální dávky a mzdy učitelů a zdravotníků. Premiér zároveň zdůraznil potřebu financovat vývoj a výrobu dronů dlouhého doletu.

Jednou z cest k doplnění rozpočtu může být zvýšení daní. Ekonomka Oleksandra Myronenková z Centra pro ekonomickou strategii upozornila, že takový krok ve válečných podmínkách není ideální, stát však podle ní nemá prostor pro rozpočtový populismus. Bez rychle dostupných peněz by se oslabila schopnost země zajišťovat obranu i základní funkce veřejného sektoru.

Výrazný tlak na finance přitom pociťuje i Rusko. Deficit jeho federálního rozpočtu dosáhl v první polovině roku 5,8 bilionu rublů, tedy přibližně 60 miliard eur. Na obranu chce Moskva v roce 2027 vydat 17,1 bilionu rublů, více než třetinu rozpočtových výdajů. Její možnosti jsou ale díky větší ekonomice a širšímu prostoru pro daňová opatření stále vyšší než v případě Ukrajiny.

Po omezení americké pomoci se větší část finanční odpovědnosti přesunula na evropské státy. Evropská unie vyplácí Ukrajině dvouletou půjčku ve výši 90 miliard eur, Kyjev však žádá rychlejší uvolňování prostředků. Další platby Brusel váže na schválení klíčových reforem v ukrajinském parlamentu. Ministr financí Serhij Marčenko zároveň prosazuje využití zmrazených aktiv ruské centrální banky v hodnotě přes 200 miliard eur.

Pro rok 2027 ukrajinské ministerstvo financí očekává potřebu zahraniční pomoci 52,6 miliardy dolarů, z níž zatím není pokryto asi 32,6 miliardy dolarů. Pokud se externí financování nepodaří zajistit, čekaly by státní rozpočet další výrazné škrty ve výdajích.