Spojené státy oznámily nové sankce vůči Íránu a jeho podporovatelům. Washington tím dál zpřísňuje ekonomický tlak na Teherán a dává najevo, že chce omezit přístup země k finančním zdrojům, obchodu i mezinárodním službám. Nová opatření zároveň zvyšují nejistotu pro firmy a státy, které s Íránem dál obchodují.

Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že cílem je přerušit ekonomické vazby, které podle USA pomáhají íránskému režimu fungovat. Současně varoval, že země, které se k americkému postupu nepřipojí, mohou nést podobné důsledky v podobě ekonomické izolace. Íránský ministr hospodářství Alí Madanízádeh na to reagoval tvrzením, že Teherán je na sankce připraven a má dvouletý plán, jak jejich dopady zvládnout.

Americké ministerstvo financí upřesnilo, že sankce zasáhly více než 60 právnických osob, jednotlivců a plavidel spojených s Íránem. Zároveň upozornilo, že Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) může nově postihovat prakticky jakoukoli osobu zapojenou do aktivit souvisejících s Íránem v letecké a námořní dopravě, technologiích, obchodování se zlatem a v oblasti digitálních aktiv.

Právě tento rozsah je pro podnikatelské prostředí klíčový. Nejde jen o přímé obchodní vztahy s Íránem, ale také o návazné služby, pojištění, logistiku, platby nebo technologické dodávky. Pro firmy to znamená vyšší náklady na kontrolu partnerů, větší právní riziko a v některých případech i úplné stažení z transakcí, které by mohly být americkými úřady vyhodnoceny jako sankčně problematické.

Prezident Donald Trump už minulý týden vyzval Írán ke kapitulaci a oznámil ekonomickou válku. Bessent nyní popsal dvě možné cesty: buď další prohloubení izolace a ekonomiku omezenou na přežívání, nebo návrat k podmínkám, které by Íránu umožnily znovu se zapojit do světového hospodářství. Zároveň ale naznačil, že Washington zatím nechce okamžitě přistoupit k nejtvrdším sekundárním sankcím vůči obchodním partnerům Teheránu. Podle něj dostávají ještě prostor, aby své vazby na Írán přehodnotili.

Tento odklad je významný hlavně pro globální finanční systém a mezinárodní obchod. Pokud by USA začaly ve velkém postihovat i třetí země a zahraniční firmy, dopady by se přelily daleko za regionální rámec a zasáhly by bankovní převody, námořní dopravu i komoditní trhy. Už samotné varování ale může vést k opatrnějšímu chování bank, rejdařů a obchodníků, kteří se budou snažit vyhnout i nepřímému kontaktu s íránskými subjekty.

Riziko pro dopravu a ropný trh zůstává vysoké

Ekonomický tlak přichází v době, kdy je narušená situace na Blízkém východě a kdy zůstává citlivým bodem Hormuzský průliv. Válka, kterou na konci února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, už podle původních informací ochromila lodní dopravu v oblasti. Právě tímto průlivem přitom dříve procházela přibližně pětina světových dodávek ropy.

Teherán navíc podle BBC varoval, že pokud bude válka s USA a Izraelem pokračovat, zastaví veškerý export ropy z oblasti. Pro světové trhy to představuje zásadní riziko. Každé další omezení dopravy nebo exportu by se mohlo promítnout do cen energií, nákladů na přepravu i do inflace v zemích závislých na dovozu ropy.

Íránské ministerstvo zahraničí mezitím uvedlo, že na rozšíření amerických sankcí odpoví tvrdě, a pohrozilo i krokem vůči státům, které se k americkému režimu připojí. Další ostré výroky zazněly i z Washingtonu. Ministr obrany Pete Hegseth prohlásil, že administrativa nevylučuje použití vojenské síly vůči Íránu, a to ani v Hormuzském průlivu, ani na íránském území.

Pro finanční trhy i podniky tak nejde jen o další sankční balík, ale o kombinaci obchodních omezení, geopolitického napětí a hrozby narušení klíčových energetických tras. Právě tato směs faktorů zvyšuje náklady na obchod, zhoršuje předvídatelnost dodavatelských řetězců a může přinést další tlak na ceny komodit i na rozhodování firem, které působí v regionu nebo jsou na něm nepřímo závislé.