Nepálská policie zadržela deset lidí včetně dvou bývalých ministrů práce v případu poplatků vybíraných od pracovníků odjíždějících za zaměstnáním do Malajsie. Vyšetřovatelé tvrdí, že se bez opory v mezivládní pracovní dohodě vybralo a následně převedlo do Malajsie 1,69 miliardy nepálských rupií. Jde přibližně o částku odpovídající 12 milionům dolarů podle současných kurzů.
Případ vyšetřuje Central Investigation Bureau (CIB), centrální vyšetřovací útvar nepálské policie. Podle jeho šéfky Umy Chaturvediové platil každý pracovník směřující do Malajsie 100 malajsijských ringgitů, což podle kurzu uvedeného policií odpovídalo asi 3 600 nepálským rupiím. Devadesát procent těchto výnosů mělo být přes Nepal Rastra Bank, nepálskou centrální banku, odesláno do Malajsie.
Peníze byly podle policie převáděny sedmnáctkrát od 17. července 2019 až do současnosti, a to v amerických dolarech a britských librách. CIB nyní prověřuje také postup zaměstnanců centrální banky a roli malajsijského velvyslanectví v Káthmándú.
Poplatek neměl oporu v pracovní dohodě
Mezi zadrženými jsou někdejší ministři práce, zaměstnanosti a sociálního zabezpečení Sher Bahadur Kunwar a Rameshwar Ray Yadav. Ve vazbě CIB jsou rovněž bývalý tajemník ministerstva práce Binod KC, někdejší šéf odboru řízení zaměstnanosti Umesh Dhungana, společný tajemník Rajiv Pokharel a právní úřednice Nirmala Gurung. Policie dříve zadržela také Kailashe Khadku, provozovatele společnosti Macrotech Pvt Ltd, a další tři osoby.
Vyšetřování se týká podezření na trestnou činnost podle nepálského zákona o prevenci organizovaného zločinu z roku 2013. Soud zároveň vydal příkaz k zadržení bývalého nejvyššího státního tajemníka Eka Narayana Aryala. Vyšetřovatelé uvádějí, že po úniku informací o prověřování odjel do indické Kalkaty; policie po něm nadále pátrá.
Základ sporu tvoří dohoda, kterou 29. října 2018 podepsali tehdejší nepálský ministr práce Gokarna Bista a malajsijský ministr lidských zdrojů M. Kulasegaran. Dokument stanovil, že náklady na zdravotní prohlídky a další procedury nutné před odjezdem pracovníků mají nést malajsijští zaměstnavatelé. Zaměstnavatelé měli hradit také zpáteční letenky a případné odškodnění při nemoci či pracovním úrazu.
Předběžné zdravotní prohlídky v Nepálu měly podle vyšetřovatelů snížit náklady, které by vznikaly při testování až v Malajsii u lidí následně vyhodnocených jako nezpůsobilí k práci. Policie však zdůrazňuje, že dvoustranná dohoda neobsahovala ustanovení, které by umožňovalo od pracovníků vybírat dodatečný poplatek označovaný jako poplatek za biomedicínské služby.
Prověřování míří i na schvalování zahraničních plateb
Malajsijská organizace Bestinet měla zajišťovat lékařské prohlídky pracovníků mířících do Malajsie, zatímco Macrotech koordinoval proces v Nepálu. Podle policie Bestinet určil 29 zdravotnických zařízení pro předběžná vyšetření. Vyšetřovatelé zkoumají, proč oprávnění získal omezený počet institucí, přestože podobné prohlídky mohly provádět i další nemocnice a kliniky.
Policie tvrdí, že Kailash Khadka opakovaně žádal Nepal Rastra Bank o povolení převést vybrané poplatky do Malajsie. Centrální banka si následně vyžádala stanovisko ministerstva práce; spis měl postupovat přes právní oddělení, tajemníka ministerstva až k ministrovi. Právě na základě těchto vyjádření měly být platby povoleny.
Mluvčí CIB Anupam Shumsher Rana uvedl, že případná změna podmínek pracovní dohody měla projít rozhodnutím společné pracovní skupiny obou zemí. Takové rozhodnutí podle vyšetřovatelů před zahájením výběru poplatku přijato nebylo. CIB proto zjišťuje, proč byly převody opakovaně schvalovány bez posouzení znění dohody.
Nepálská centrální banka dosud policii nepředala část dokumentace, včetně úředních souhlasů a korespondence k převodům. Vyšetřovatelé navíc prověřují informace, že některé dopisy chybějí. Policie se marně snaží získat také zprávu pracovní skupiny vedené společným tajemníkem Upendrou Poudelem, kterou k témuž problému dříve zřídilo ministerstvo práce. Podle CIB se dokument na ministerstvu nedohledal.

