Ázerbájdžán od ledna do srpna 2026 evidoval výrazný růst zahraničních investic do fixního kapitálu. Podle údajů tamního Státního statistického výboru, tedy státní instituce odpovědné za oficiální statistiky, dosáhl objem těchto investic 3,17 miliardy manat, což odpovídá zhruba 1,8 miliardy dolarů. Meziročně jde o zvýšení o 19,2 procenta.
Struktura přílivu kapitálu ale ukazuje, že rozhodující část peněz dál směřuje do těžebního průmyslu. Z celkového objemu připadlo 2,5 miliardy manat, v přepočtu asi 1,4 miliardy dolarů, na ropný a plynárenský sektor. Do odvětví mimo ropu a plyn naopak směřovalo 621,7 milionu manat neboli přibližně 365,7 milionu dolarů.
Právě rozdíl mezi oběma částmi ekonomiky je z pohledu podnikatelského prostředí podstatný. Zatímco zahraniční investice do fixních aktiv v ropném a plynárenském sektoru meziročně vzrostly o 29,9 procenta, v neropném a neplynárenském segmentu se snížily o 11 procent. Růst celkového objemu tak táhl především energetický sektor, který v ázerbájdžánské ekonomice dlouhodobě hraje klíčovou roli.
Za prvních osm měsíců roku 2026 šlo do fixních aktiv ze všech zdrojů financování celkem 12,6 miliardy manat, tedy asi 7,4 miliardy dolarů. To je o 10 procent více než ve stejném období roku 2025. Také v tomto širším souhrnu byl růst výrazně rychlejší v ropě a plynu, kde investice stouply o 32,4 procenta. Mimo tento sektor se zvýšily jen o 1,4 procenta.
Rozložení investic naznačuje, kam v zemi směřuje rozvojový kapitál. Do výrobního sektoru putovalo 7,04 miliardy manat, což představovalo 55,5 procenta všech investic. Služby získaly 3,8 miliardy manat a podíl 30,4 procenta, zatímco bytová výstavba dosáhla 1,78 miliardy manat neboli 14,1 procenta.
Z hlediska investorů připadlo 43,8 procenta celkového objemu na stát a 56,2 procenta na soukromé investory. Domácí zdroje financování tvořily 75 procent všech investic do fixních aktiv, což znamená, že zahraniční kapitál zůstává důležitý, ale stále představuje menší část celkového investičního toku.
Podle oborového členění směřovalo 46,2 procenta všech investic do průmyslu. Stavebnictví, doprava a skladování dohromady tvořily 21,7 procenta. Informační a komunikační technologie získaly 2,5 procenta, zemědělství, lesnictví a rybolov 1,8 procenta a veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení 1,4 procenta. Ubytování a stravování představovaly 1,2 procenta, obchod 0,9 procenta a opravy vozidel 0,7 procenta.
Menší podíly připadly na zdravotní a sociální služby pro obyvatelstvo s 0,6 procenta, vzdělávání se 0,4 procenta a finanční a pojišťovací činnosti s 0,3 procenta. Na ostatní služby šlo 0,2 procenta, stejně jako na profesní, vědecké a technické činnosti, administrativní a podpůrné služby a také na rekreační, zábavní a umělecké aktivity. Data tak potvrzují, že investiční aktivita v Ázerbájdžánu v roce 2026 rostla, ale její tempo i struktura zůstávají silně závislé na energetice.
