Ministerstvo obrany představilo pilotní projekt, který má od akademického roku 2026/2027 otevřít studentům civilních vysokých škol cestu k důstojnické přípravě už během bakalářského studia. Z ekonomického a personálního pohledu jde o snahu rozšířit náborový okruh armády, využít zázemí škol a dlouhodobě posílit zásobu kvalifikovaných lidí pro aktivní zálohu i službu v Armádě ČR.
Nový model s názvem Kurz důstojníků v záloze pro vysoké školy počítá s tím, že studenti absolvují kombinaci Kurzu základní přípravy a Základního důstojnického kurzu. Po úspěšném dokončení bakalářského studia by mohli získat kvalifikaci pro zařazení do důstojnické hodnosti v aktivní záloze, jako vojáci z povolání nebo jako příslušníci zálohy ozbrojených sil. Pokud by student Základní důstojnický kurz dokončil, ale bakalářské studium neuzavřel úspěšně, počítá návrh se zařazením do nižšího hodnostního sboru.
Pilot má být spuštěn na jedné vysoké škole nebo fakultě. První ročník studia má zůstat bez samotného kurzu, armáda v této době počítá hlavně s náborovou kampaní a informační podporou. Mezi prvním a druhým ročníkem by pak zájemci absolvovali šestitýdenní Kurz základní přípravy, pokud jej už dříve nezískali například v rámci dobrovolného vojenského cvičení.
Na tuto část má navázat důstojnická příprava rozložená do 3., 4. a 5. semestru. Během semestru se počítá vždy s jedním odpolednem týdně v rozsahu čtyř hodin po dobu 12 týdnů. Součástí mají být také bloková soustředění u Velitelství výcviku – Vojenské akademie ve Vyškově, konkrétně týdenní soustředění po 3. semestru a čtyřtýdenní soustředění po 4. semestru. Vedle výuky má být součástí i samostudium s podporou systému Moodle.
Z pohledu organizace a nákladů je důležité, že ministerstvo nepočítá jen s jednorázovým kurzem, ale se systémovým nastavením programu pro civilní školy. Revidovaná podoba Základního důstojnického kurzu byla podle předloženého návrhu zkrácena proti standardní variantě pro vojáky v činné službě z 532 hodin zhruba o 165 hodin, tedy asi o 31 procent. Cílem je přizpůsobit výuku podmínkám civilního vysokoškolského studia, aniž by projekt ztratil využitelnost pro personální potřeby armády.
Školy mají dodat zázemí, armáda personál a metodiku
Projekt zároveň ukazuje, že obrana státu se stále více propojuje s civilním vzdělávacím sektorem. Vysoká škola má poskytnout kancelář pro dva pracovníky, zázemí pro výuku, učebnu i techniku. Ministerstvo obrany a armádní složky mají zajistit odborné garanty, lektory, nábor i metodickou podporu. Na každé zapojené škole mají působit dva pracovníci dislokovaní přímo na místě, kteří budou zajišťovat administrativu, informace pro studenty i část výuky a výcviku.
Do přípravy jsou podle návrhu zapojeny Sekce státního tajemníka ministerstva obrany, Agentura personalistiky Armády ČR, Velitelství výcviku – Vojenská akademie a krajská vojenská velitelství. Praktická část má probíhat nejen na škole, ale také ve vojenských výcvikových prostorech a u dalších organizačních celků rezortu obrany. V závěru roku 2026 a v prvním pololetí 2027 má být připravena také dvojice vojáků z povolání, kteří budou následně na vybrané škole zajišťovat výuku a výcvik v rámci důstojnického kurzu.
Pro stát je podstatné hlavně to, že tímto způsobem může rozšířit rekrutační základnu bez nutnosti budovat plně nové vzdělávací instituce. Pro školy je motivací vyšší prestiž, větší propojení s veřejným sektorem a možnost zapojení do programu přípravy obyvatel k obraně státu. V praxi tak vzniká model, který má spojit vzdělávací infrastrukturu civilních fakult s personálními potřebami armády.
Na projektu spolupracují Ministerstvo obrany ČR, senátorka Jana Mračková Vildumetzová, hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis, Vojenská akademie ve Vyškově a Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT. Právě Karlovarský kraj je v materiálu označen jako realizátor pilotního projektu přípravy důstojníků v záloze. Pokud se pilot osvědčí, může se z něj stát širší model pro další civilní vysoké školy a dlouhodobý nástroj, jak levněji a předvídatelněji doplňovat personální kapacity ozbrojených sil.
