Australská opoziční koalice vedená liberály představila návrh, který by při skokovém růstu cen ropy automaticky snížil spotřební daň z paliv. Opatření má podle stínového ministra financí Anguse Taylora ulevit domácnostem i podnikům závislým na dopravě, zatímco výpadek příjmů rozpočtu chce opozice krýt omezením spotřební daně z tabáku.

Taylor oznámil takzvaný fuel price shield, tedy mechanismus, který by se spustil ve chvíli, kdy by dvoutýdenní průměr ceny ropy Brent přesáhl 100 amerických dolarů za barel. Brent je mezinárodní referenční cena ropy, od níž se odvíjí i vývoj cen pohonných hmot. Podle návrhu by se v takové situaci daň z paliv snížila o 27 australských centů na litr, tedy zhruba o polovinu současné sazby. V době oznámení se dvoutýdenní průměr pohyboval na 103,87 USD za barel, takže by opatření podle opozice začalo platit okamžitě.

Koalice odhaduje, že řidiči by na běžném natankování ušetřili asi 15 australských dolarů. Současně navrhuje vynulovat také poplatek za užívání silnic u těžkých vozidel, který nyní činí 32 centů na litr. Právě tento bod je důležitý i pro nákladní dopravu, logistiku a firmy, do jejichž nákladů se ceny nafty a benzinu promítají přímo i nepřímo přes dražší přepravu.

Taylor plán představil na čerpací stanici v Canbeře a tvrdí, že nepůjde o nefinancovaný zásah do rozpočtu. Výpadek z nižší daně na paliva chce opozice pokrýt snížením tabákové spotřební daně. Už minulý měsíc koalice slíbila, že tuto sazbu omezí o 80 procent. Tento krok zdůvodňuje mimo jiné rychlým růstem černého trhu s cigaretami, který podle kritiků vysokého zdanění posiluje.

Podle Taylora by nižší zdanění paliv působilo protiinflačně, protože by zlevnilo dopravu a zmírnilo tlak na ceny v širší ekonomice. Opozice zároveň argumentuje, že palivo není zbytné zboží a bez aut se neobejdou zaměstnanci dojíždějící do práce ani podniky, které zajišťují zásobování a služby. Výrazně to podle ní dopadá zejména na regiony mimo velká města, kde je automobil často jedinou reálnou možností dopravy.

Návrh počítá s tím, že snížená sazba nebude trvalá. Spotřební daň by se vrátila na běžnou úroveň poté, co by osmítýdenní průměr ceny Brentu klesl zpět pod 100 dolarů za barel, nebo po třech měsících od spuštění opatření. Vláda by pak mohla rozhodnout o případném prodloužení. Koalice tvrdí, že kdyby tento mechanismus existoval už dříve, v posledních pěti letech by se aktivoval jen dvakrát, mimo jiné na začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.

Vláda premiéra Anthonyho Albaneseho se k návratu daňové úlevy na paliva zatím nehlásí. Ministr financí Jim Chalmers uvedl, že kabinet takový krok nyní neprojednává, i když si podle něj ponechává možnost reagovat na ekonomický vývoj. Současně opozici obvinil, že předkládá fiskálně problematický návrh bez jasně doložených nákladů. Spor se tak vede nejen o pomoc motoristům, ale i o to, zda je možné krátkodobou úlevu sladit s rozpočtovou disciplínou a bojem proti inflaci.

Debata přichází v době, kdy ceny pohonných hmot v Austrálii výrazně rostou. Podle automobilového sdružení NRMA se průměrná cena benzinu Premium 95 a Premium 98 od 30. června zvýšila téměř o 65 centů na litr. V Sydney vzrostly ceny během jediného týdne o 12,8 centu na 218,1 centu za litr. Nafta na celostátní úrovni zdražila od konce června o 85,7 centu na litr. Právě tento vývoj zvyšuje tlak nejen na rozpočty domácností, ale i na marže dopravců, distributorů a dalších firem, pro které jsou pohonné hmoty významnou nákladovou položkou.