Donald Trump a Andrej Babiš stavěli politickou přitažlivost na obrazu úspěšných manažerů, kteří dokážou složité problémy vyřešit pragmaticky a bez zdlouhavých sporů. Podle amerikanisty Jana Beneše z Filozofické fakulty Ostravské univerzity však oba narazili na hranice tohoto přístupu: voliči se vedle marketingu stále více soustředili na životní náklady, příjmy a konkrétní výsledky.
Srovnání amerického a českého prostředí má podle Beneše své limity, protože jde o odlišné politické i společenské podmínky. Přesto vidí podobnost ve stylu obou lídrů i v jejich volebních ztrátách. Republikáni v USA prohráli volby do Kongresu, zatímco Babiš předtím neuspěl v krajských a senátních volbách. V obou případech se oslabila dosavadní volební zázemí a uvnitř stran se otevřel prostor pro odstup od dominantního lídra.
Beneš upozorňuje, že Trump i Babiš těžili z pověsti bohatých podnikatelů, kteří údajně nepotřebují politiku k vlastnímu obohacení a mohou se proto soustředit na řízení státu. Takový obraz ovšem postupně slábne, pokud se objevují kontroverze, podezření ze střetu zájmů nebo pocit, že se veřejná moc využívá ve prospěch úzkého okruhu lidí. S delším působením v politice se zároveň vytrácí i původní dojem autenticity.
Za společný rys považuje odborník také značnou programovou pružnost. Oba politici podle něj dokázali přebírat témata, která byla právě výhodná nebo rezonovala mezi voliči. Tato schopnost jim pomáhala udržovat podporu, zároveň se ale spojovala se silnou personalizací politiky. Význam institucí, odborných argumentů, médií a transparentnosti pak může ustupovat potřebě, aby měl vůdce vždy rozhodující slovo.
Právě tento instinkt mohl podle Beneše přispět k neúspěchu ve volbách. Lídři sami podpořili kandidáty, kteří sice byli loajální, ale v regionech nepůsobili dostatečně výrazně a přesvědčivě. Kampaň se navíc často opírala více o samotného lídra než o místní témata a konkrétní nabídku pro voliče.
V rozhodování voličů přitom hraje zásadní roli ekonomická situace domácností. Lidé hodnotí zejména zdražování, vývoj mezd a reálnou kupní sílu. V USA se do nespokojenosti promítly také vysoké ceny pohonných hmot: benzin kvůli válce s Íránem překonal čtyři dolary za galon, přestože Trump dříve sliboval cenu více než o polovinu nižší. Nenaplněná očekávání mohou oslabit důvěru i tehdy, když politici nabízejí výraznou a snadno zapamatovatelnou komunikaci.
Volební ztráty mají také přímý dopad na stranické struktury a obsazení veřejných funkcí. Část spojenců přichází o vlivné posty, což zvyšuje motivaci k vnitřním sporům, odchodům či snaze o změnu vedení. Beneš však podotýká, že republikánská strana má dlouhou historii nezávislou na Trumpovi, zatímco hnutí ANO je s osobou Andreje Babiše spojeno výrazně těsněji.
Podle Beneše se část voličů přestává spokojovat s politickými pózami, videi a příspěvky na sociálních sítích. Důvěru mohou obnovit především viditelné výsledky, které se projeví v každodenním životě lidí a ve fungování veřejných institucí. Zisky opozice proto nepředstavují trvalou jistotu, ale závazek proměnit volební podporu v praktická řešení ekonomických a společenských problémů.
