Rozšíření evropského systému emisních povolenek ETS 2 by podle premiéra Andreje Babiše mohlo citelně zasáhnout rafinérský sektor, dostupnost pohonných hmot i náklady průmyslu. Na konferenci Den exportu Praha 2026 proto vyzval k odložení nového režimu a zároveň k zastavení systému ETS 1.

Babiš upozornil, že růst cen pohonných hmot podle něj neodpovídá jen vývoji cen ropy, ale souvisí také se stavem rafinérského odvětví. Za problém označil úbytek zpracovatelských kapacit, který podle něj prohlubují válka na Ukrajině i konflikt na Blízkém východě. Právě nedostatek kapacit na zpracování ropy, nikoli samotná dostupnost suroviny, má být podle něj jedním z hlavních důvodů napětí na trhu.

V této souvislosti varoval, že zavedení ETS 2 by mohlo dál zhoršit ekonomiku evropských rafinérií a vést k jejich odchodu z evropského trhu. Dopad by pak podle něj nebyl jen cenový. Vedle dražších paliv by mohlo jít i o problém s jejich fyzickou dostupností, což by se promítlo do dopravy, logistiky i nákladů firem závislých na pohonných hmotách.

Na dotaz, jak by Evropa měla reagovat na zdražování paliv, připomněl, že některé členské státy už otevírají debatu o možných krocích včetně zavedení windfall tax. Současně ale zdůraznil, že vyšší ceny ropy a plynu se propisují do širších cen energií, a pokud má podle něj přijít výraznější úleva, mělo by se přistoupit k zastavení ETS 1 a odkladu ETS 2.

Premiér zároveň spojil debatu o emisních povolenkách s konkurenceschopností českého průmyslu. Uvedl, že tuzemský průmysl podle jeho slov od začátku na certifikátech prodělal 159 miliard korun a ročně přichází o dalších 55 miliard korun. Připomněl také, že Evropská komise v roce 2020 počítala pro rok 2030 s cenou emisní povolenky 26,50 eura, zatímco nyní se podle něj pohybuje zhruba na 80 eurech.

Pro podniky je důležitý i širší rámec evropské regulace. Systém ETS 1 je hlavním unijním trhem s emisními povolenkami a vztahuje se na energetiku, velký průmysl a leteckou dopravu. ETS 2 má po ročním odkladu začít fungovat v roce 2028 a nově se má týkat také silniční dopravy a vytápění budov. To znamená, že jeho dopady by se mohly přenášet nejen do cen energií, ale i do rozpočtů domácností a provozních nákladů firem.

Součástí zavedení ETS 2 má být sociálně-klimatický fond určený ke zmírnění dopadů na nízkopříjmové domácnosti. Z pohledu firem ale zůstává klíčové, jak se nový systém promítne do cen vstupů a do postavení evropských výrobců vůči konkurenci mimo EU. Právě tato otázka se stává jedním z hlavních bodů debat o dalším nastavení evropské klimatické a průmyslové politiky.

Babiš uvedl, že svůj pohled na hlavní problémy Evropy shrnul v dopise, který v úterý odeslal premiérům zemí V4. Vedle energetiky a povolenek chce s partnery řešit i příští sedmiletý rozpočet Evropské unie. Česko si podle něj bude chtít vyjednat vlastní priority, mezi nimi například dostavbu dálnic a lepší železniční spojení. Už dříve také řekl, že rozpočet EU na roky 2028 až 2034 nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik, a odmítl škrty v zemědělských a kohezních fondech.

Debata o ETS tak zůstává nejen environmentálním, ale stále víc i ekonomickým tématem. Pro průmysl, dopravu i dodavatelské řetězce bude podstatné, zda se Evropská unie přikloní k rychlému rozšiřování emisních pravidel, nebo dá větší prostor obavám z růstu nákladů a oslabení evropské zpracovatelské základny.