Vláda podle premiéra Andreje Babiše neustoupí od plánu zrušit koncesionářské poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas. Nový způsob financování veřejnoprávních médií by měl začít fungovat bezprostředně po vyhlášení příslušné normy ve Sbírce zákonů, premiér jako krajní termín uvedl 1. červenec 2027.

Babiš v rozhovoru zdůraznil, že zrušení poplatků bylo součástí předvolebních slibů i programového prohlášení vlády. Protesty, které požadují zachování stávajícího systému, proto podle něj vládní postoj nezmění. Odmítl rovněž výhrady, že by úprava financování měla znamenat ohrožení nezávislosti médií veřejné služby.

O konkrétní podobě financování se dále jedná. Premiér připustil debatu o rozpočtových potřebách České televize a upozornil také na náklady, které jí vznikají mimo jiné v souvislosti s exekucemi. Jednání o finančním nastavení vede s generálním ředitelem České televize Janem Chudárkem. Návrh má podle původního harmonogramu projednávat Sněmovna v polovině ledna.

Změna by se dotkla pravidelných výdajů domácností i firem, které poplatky hradí, zároveň však vyžaduje nalezení stabilního zdroje příjmů pro obě veřejnoprávní instituce. Babiš poukázal na to, že poplatkový model v posledních letech opustilo několik evropských zemí.

Rozpočtové úspory a hledání vyšších příjmů

Premiér vedle financování médií otevřel také širší otázku konsolidace veřejných financí. Pro příští rok je plánován schodek státního rozpočtu 386 miliard korun, zatímco pro rok 2028 vláda avizuje snížení deficitu. Vůči Evropské komisi chce splnit závazek poklesu schodku o 60 miliard korun právě v roce 2028.

Vláda podle Babiše hledá úspory na provozu státu, ale nechce omezit výdaje na zdravotnictví, bezpečnost, dopravní infrastrukturu ani pražský okruh a dálniční síť. Počet úřednických míst má meziročně klesnout o 634. Samotný Úřad vlády má letos snížit počet úředníků o 264, což podle premiéra představuje pokles o 41 procent; po zohlednění přesunů agend jde o snížení o 28 procent.

Na příjmové straně kabinet diskutuje více možností, včetně případných opatření vůči vybraným odvětvím. Babiš nepotvrdil, zda by šlo o sektorové daně pro banky nebo zbrojní firmy. Poukázal však na růst nákladů na obsluhu státního dluhu: zatímco v předchozím období podle něj činily 42 miliard korun, nyní dosahují 130 miliard. Vyšší jsou také odvody do rozpočtu Evropské unie, které mají přesáhnout 80 miliard korun.

Další tlak na rozpočet přinášejí plánované investice do obrany. Armáda má do dvou měsíců předložit návrh potřeb pro všechny vrstvy protivzdušné obrany. Výdaje na obranu mají růst spolu s ekonomikou při zachování hranice dvou procent HDP; výhled pro rok 2028 počítá s rozpočtem resortu obrany 211 miliard korun.