Cena dálkového tepla v Písku se od ledna 2027 zvýší o sedm procent. U většiny odběratelů, kteří využívají sekundární cenu, vyjde gigajoule nově na 1 166,70 Kč bez DPH, tedy 1 306,70 Kč včetně daně. Teplárna tak reaguje zejména na růst výdajů za emisní povolenky a paliva, přičemž část nákladů chce pokrýt z vlastních zdrojů.

Letos činí sekundární cena 1 090,40 Kč za gigajoule bez DPH, respektive 1 221,25 Kč s DPH. Pro domácnost v zatepleném panelovém domě s bytem 3+1 o ploše 60 metrů čtverečních má změna znamenat zvýšení výdajů na vytápění a ohřev vody přibližně o 5,86 Kč denně. Za měsíc jde o částku těsně pod 180 Kč.

Největší tlak na hospodaření Teplárny Písek představují povolenky. Na rok 2027 na ně podnik počítá s částkou 59,2 milionu Kč, což je meziročně o 12,5 procenta více. Podle ředitelky společnosti Andrey Žákové tento výdaj nelze plně absorbovat v běžném provozu. Teplárna proto zvolí takové využití zdrojů, aby do ceny pro odběratele převedla jen část nákladů spojených s povolenkami. Zdražení paliv má naopak pokrýt z vlastních peněz.

Město Písek se letos po vytěsnění minoritních akcionářů stalo jediným vlastníkem teplárny. Starosta Michal Čapek uvedl, že městské vlastnictví má městu umožnit držet cenu pro odběratele na přijatelné úrovni, protože cílem není maximalizace zisku. Podnik zároveň připravuje varianty pro rozdílný vývoj cen energií, rozšiřuje možnosti energetických zdrojů a pokračuje v nezbytných opravách, aby zachoval spolehlivost dodávek.

Paliva zdražují, náklady má tlumit kogenerace

Výdaje na energie a emisní povolenky nyní tvoří 57,6 procenta celkových nákladů teplárny. Základ celoroční výroby má proto zajišťovat kotel na biomasu spolu s novou kogenerační jednotkou, zatímco v zimě provoz doplní uhelný kotel. Teplárna očekává, že cena uhlí v příštím roce vzroste zhruba o pět procent. Důvodem je mimo jiné útlum těžby v souvislosti s dekarbonizací energetiky.

Roste také cena biomasy, především dřevní štěpky. Od spuštění biomasového kotle v roce 2021 se její cena podle teplárny více než zdvojnásobila a pro rok 2027 se čeká další zvýšení o 25 procent. Významným rizikem zůstává i vývoj trhu se zemním plynem. Jeho burzovní cena se během letošního roku podle vedení podniku posunula z 36 eur za MWh téměř ke 100 eurům za MWh. Nákladový dopad drahého plynu chce podnik částečně vyrovnávat příjmy z prodeje vyrobené elektřiny.

K efektivnějšímu řízení výroby mají přispět také akumulační nádrže, které jsou součástí kogenerační jednotky a již se podílejí na dodávkách do města. V roce 2027 chce teplárna omezit investice na nezbytné projekty. Do nových odběrných míst a modernizace kompaktních předávacích stanic plánuje vložit asi 14,1 milionu Kč, opravy mají stát přibližně 23 milionů Kč. Dalších 45 milionů Kč podnik předpokládá na splátky úvěrů.

Teplárna Písek dodává teplo a teplou vodu od roku 1987. Na její soustavu je nyní připojeno téměř 8 500 bytů vedle dalších odběrných míst ve městě.