Babišův zdravotnický byznys roste, debata míří k úhradám pojišťoven

Skupina FutureLife, kterou Andrej Babiš spoluvlastní se zahraničními partnery, dál rozšiřuje zdravotnický byznys od reprodukční medicíny po ortopedii. S růstem tržeb a příjmů od zdravotních pojišťoven sílí také debata, zda jsou pravidla pro úhrady péče a připravované změny systému dostatečně odolné vůči možnému střetu veřejné funkce a soukromého podnikání.

Babiš vložil po loňských volbách část firem do svěřenských fondů, zdravotnické společnosti se to však netýká. FutureLife spoluvlastní od roku 2014. Skupina má přes 60 klinik v 15 evropských zemích a zaměstnává zhruba 3 000 lékařů a sester. Podle posledních dostupných údajů dosáhly její tržby v roce 2024 částky 7,3 miliardy korun. Šéf skupiny Jozef Janov již dříve uvedl, že obrat za rok 2025 má překonat devět miliard korun.

Do skupiny patří desítky společností poskytujících péči v reprodukční medicíně, gynekologii, laboratorní diagnostice, chirurgii, onkologii či ortopedii. Její zdravotnická zařízení získala dohromady téměř tři miliardy korun od zdravotních pojišťoven. Právě veřejné úhrady jsou hlavním bodem sporů, protože stát stanovuje rámec, podle kterého pojišťovny péči hradí.

Úhrady IVF zvyšují význam pravidel pro kliniky

Silné postavení má FutureLife zejména v asistované reprodukci. Server iRozhlas dříve spočítal, že kliniky spojené s Babišem uskutečňují téměř třetinu pokusů o umělé oplodnění v Česku. Součástí skupiny je například Gennet, který se zaměřuje na léčbu neplodnosti, genetiku a imunologii.

Poptávka po těchto službách roste. Vedoucí lékařka IVF Cube Hana Višňová uvádí každoroční nárůst přibližně o deset procent. V Česku podstupují čeští pacienti v posledních letech zhruba 20 000 cyklů umělého oplodnění ročně. Pojištěná žena má do 40. narozenin nárok až na čtyři terapie, část nákladů ovšem pacientky doplácejí.

Úhradová vyhláška pro rok 2027 má u IVF zvýšit celkovou úhradu přibližně o čtyři až pět tisíc korun za cyklus a rozdělit platbu do více fází. Podle Jakuba Hlávky z Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Masarykovy univerzity může tento model umožnit opakování cyklu, pokud první postup neskončí úspěchem. Pro pacientky to může snížit finanční dopady přerušené léčby.

Diskuse se vede také o možnosti zpřístupnit asistovanou reprodukci ženám bez partnera. Zastánci změny ji spojují s podporou lidí, kteří chtějí založit rodinu, kritici upozorňují, že rozšíření okruhu klientek by zvýšilo trh pro kliniky. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že premiér o samotných úhradách nerozhoduje, protože se připravují v dohodovacím řízení poskytovatelů a pojišťoven. Někdejší náměstek ministra zdravotnictví Tom Philipp naopak připomněl, že ministerstvo má při tvorbě vyhlášky vliv na to, kterým segmentům se úhrady zvýší více.

Úhradová vyhláška podle Hlávky každoročně rozhoduje o rozdělení více než půl bilionu korun. Vedle formálních jednání jednotlivých segmentů zdravotnictví proto přitahuje pozornost i zastupování soukromých poskytovatelů. Jedním z členů Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb, která se poprvé zapojila do letošního vyjednávání, je také FutureLife. Prezident asociace Šimon Toman uvedl, že organizace prosazuje odborně podložené společné zájmy svých členů a případný střet zájmů jednotlivých politiků jí nepřísluší hodnotit.

Ortopedie přináší vysoké objemy výkonů

Další významnou částí skupiny je Iscare, které FutureLife vlastní od roku 2015. Zařízení provádí jednodenní a plastickou chirurgii, provozuje lékárnu a zaměřuje se také na ortopedické operace, včetně náhrad kyčelních a kolenních kloubů. Výměny velkých kloubů patří mezi výkony, jejichž potřeba má se stárnutím populace růst.

V Česku se ročně uskuteční více než 55 000 náhrad velkých kloubů zhruba na 80 ortopedických pracovištích. Iscare podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky provádí okolo tisíce těchto výkonů ročně, tedy objem srovnatelný s pražskou Nemocnicí na Bulovce. Naopak u nákladnějších revizních operací, které mohou být nutné při komplikacích nebo opotřebení implantátu, Iscare za rok 2025 vykázalo pět výkonů, zatímco fakultní nemocnice jich provádějí více než stovku.

Od příštího roku se mají pravidla pro úhrady endoprotéz změnit. Pojišťovny budou ceny i počet výkonů sjednávat jednotlivě s nemocnicemi a klinikami, přičemž minimální garantovaná úhrada má být nižší než letos. Tato změna může ovlivnit rozdělení objemu péče mezi soukromá zařízení a velké nemocnice.

Ministerstvo zároveň připravuje úpravu složení správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Návrh počítá se třemi zástupci státu, třemi zástupci zaměstnanců a pacientů a třemi zástupci zaměstnavatelů. Kritici se obávají většího vlivu velkých firem na směřování výdajů, ministr Vojtěch takové výhrady odmítá s odkazem na obdobné uspořádání u dalších zdravotních pojišťoven.

Zákon o střetu zájmů výslovně upravuje například dotace, veřejné zakázky a vlastnictví médií, systém veřejného zdravotního pojištění však přímo nevyjmenovává. Ředitel české pobočky Transparency International David Kotora proto hovoří o střetu zájmů především v rovině etiky a veřejné kontroly, nikoli o situaci, za niž zákon stanoví konkrétní sankci. Andrej Babiš na dotazy k možnému střetu zájmů ve zdravotnictví nereagoval; FutureLife uvedla, že svůj byznys veřejně nekomentuje a postupuje v souladu s pravidly.