Bangladéšský oděvní průmysl by mohl výrazně snížit tepelnou zátěž pracovníků investicí 239 milionů dolarů, tedy částkou odpovídající 0,2 procenta očekávaných exportních příjmů země v roce 2025. Podle nové studie Cornellovy univerzity by opatření jako izolace střech, lepší větrání a mechanické chlazení zároveň zvýšila produktivitu továren. Návratnost vložených peněz autoři odhadují na jeden až čtyři roky.

Analýza Global Labor Institute, pracoviště Cornellovy univerzity zaměřeného na pracovní podmínky, se soustředila na bangladéšský sektor hotových oděvů označovaný zkratkou RMG. Právě výroba oděvů patří k pilířům tamního vývozu. Zpráva s názvem Six Seasons, Four Summers: How to solve fashion's high heat problem poprvé vyčísluje náklady extrémního horka i možné finanční přínosy opatření pro jeho omezení přímo ve světovém módním průmyslu.

V roce 2025 trvala sezona tepelného stresu v Dháce sedm měsíců, což autoři označují za nový standard. Uvnitř továren přitom naměřené hodnoty pravidelně převyšovaly venkovní teplotní zátěž. Nejhorším podmínkám čelili zaměstnanci střižen a zejména žehlicích a dokončovacích provozů. Více než tři čtvrtiny pracovních dnů zde trávili při vysokém nebo závažném tepelném stresu.

Ztráta výkonu i vyšší výdaje domácností

Výzkum vznikl ve spolupráci Cornellovy univerzity, BRAC University, technické společnosti YGEN Engineering a Bangladesh Centre for Worker Solidarity, organizace hájící práva pracovníků. Během jednoho roku sledovali výzkumníci teplotu a vlhkost pomocí elektronických čidel v osmi továrnách a v domácnostech 37 zaměstnanců. Technická posouzení následně hodnotila, kolik by stála jednotlivá adaptační opatření a jaký mohou přinést efekt.

Ve sledovaných osmi závodech souvisel tepelný stres s průměrnou ztrátou produktivity odpovídající 4,1 procenta pracovní doby. Zaměstnanci navíc podle studie často pokračovali v práci i při nebezpečných podmínkách. Z pohledu výrobců proto nejde jen o otázku bezpečnosti práce, ale také o měřitelný provozní náklad v podobě slabšího výkonu.

Technické úpravy mají tento náklad omezit. V méně příznivém scénáři, který počítá s vyššími překážkami pro podniky, vycházela průměrná doba návratnosti napříč továrnami na 2,9 roku. I v nejhorší modelované variantě přesáhla jen mírně čtyři roky. Autoři uvádějí, že ekonomický argument pro investice zůstává kladný také při konzervativnějších předpokladech, například při vyšších kapitálových a energetických nákladech nebo nižším růstu produktivity.

Dopady veder však nekončí za branami továren. Stále teplejší noci v obydlích zaměstnanců zhoršují odpočinek po dlouhých směnách v horku. Průzkumy zachytily růst výdajů za elektřinu, léky a zdravotní péči. Někteří pracovníci si v nejteplejších měsících půjčovali, zastavovali majetek nebo omezovali jiné výdaje, aby zaplatili ventilátory, elektřinu či léčbu.

Studie navazuje na analýzu Higher Ground?, kterou Cornellova univerzita vydala v roce 2023 společně s investiční společností Schroders. Ta varovala, že extrémní horko a záplavy mohou do roku 2030 ohrozit oděvní vývoz Bangladéše, Kambodže, Pákistánu a Vietnamu v hodnotě 65 miliard dolarů. V případě Bangladéše šlo o odhad ohroženého vývozu za 27 miliard dolarů a 250 tisíc potenciálních pracovních míst.

Autoři nynějšího výzkumu proto vyzývají ke společnému financování adaptace ze strany výrobců, odběratelských značek, veřejného sektoru i mezinárodních institucí. Univerzální postup podle nich neexistuje, protože každá továrna má odlišné uspořádání a výrobu. Za praktický začátek považují izolaci, účinnější proudění vzduchu a aktivní chlazení v nejteplejších částech provozů, doplněné úpravou pracovního zatížení při růstu teplot.