České banky začínají do mobilního a internetového bankovnictví přidávat nové bezpečnostní prvky, které mají klientům pomoci při podezření na podvod nebo zneužití účtu. Nejvýraznějším krokem je nouzové tlačítko pro okamžité omezení plateb, aniž by bylo nutné hned rušit celý účet. V praxi jde o nástroj, který může snížit riziko rychlého odčerpání peněz po úniku přihlašovacích údajů nebo karty.

V plném provozu tuto funkci zatím nabízejí dvě banky. Moneta Money Bank zavedla takzvaný kill button už loni v červnu v internetovém i mobilním bankovnictví. Tlačítko je umístěné přímo na úvodní obrazovce a po potvrzení zablokuje přístupy k účtu včetně platebních karet. Klient následně dostane potvrzovací SMS a pokud na ni nereaguje, banka ho sama kontaktuje. Obnovení přístupu už ale neprobíhá samostatně v aplikaci, nýbrž ve spolupráci s bankou přes blokační nebo zákaznickou linku.

mBank přidala obdobný nástroj letos v květnu. Její panic button po aktivaci okamžitě zastaví odchozí transakce, platby kartou i výběry z bankomatů. Oproti jiným formám blokace je podstatné, že nejde o definitivní zásah a klient si může omezení později zrušit přímo v aplikaci. Banka zároveň uvádí, že funkce nezasahuje do dříve nastavených trvalých příkazů, inkas ani splátek úvěrů, takže pravidelné závazky běží dál. Právě to je z pohledu domácností i podnikatelů důležité: ochrana peněz se nemá proměnit v problém s opožděnými platbami.

Tyto funkce reagují na situace, kdy uživatel zadá údaje k účtu nebo kartě na podvodném webu, má podezření na škodlivý software v telefonu či počítači, ztratí kartu nebo zaznamená podezřelé pohyby na účtu. V takové chvíli rozhodují minuty. Možnost jedním krokem zablokovat odtok peněz proto banky začínají vnímat jako praktickou pojistku vedle tradičních telefonických blokací.

Většina bank zatím sází na blokaci karty a infolinku

Ostatní banky jsou zatím převážně u dílčích řešení. Air Bank, Česká spořitelna, ČSOB, Raiffeisenbank, Oberbank nebo UniCredit Bank umožňují zejména dočasnou či trvalou blokaci platební karty, případně využití nonstop blokační linky. To sice pokrývá velkou část rizik spojených s kartou, neřeší to ale vždy komplexně odchozí převody z účtu nebo zneužití přístupů do bankovnictví.

Některé instituce přidávají i další bezpečnostní vrstvy. Fio banka vedle blokace karty nabízí například geoblokaci, omezení vybraných typů plateb nebo možnost nastavit potvrzení vyšších převodů další osobou. Komerční banka umožňuje blokaci karty i nástroje KB Klíč, kterým klient potvrzuje transakce a ověřuje komunikaci s bankou. Partners Banka zase umí zablokovat také bankovní identitu a přes formulář dočasně zastavit účty i odchozí transakce, obnovení ale probíhá telefonicky.

Zvláštní pozici má Revolut, který dlouhodobě nabízí zmrazení karty a další ochranné funkce pro převody, například dodatečné ověření nebo zdržení transakcí nad určitý limit mimo důvěryhodnou lokalitu. Trinity Bank, která ke běžnému účtu nevydává platební karty, spoléhá při podezření na zneužití internetového bankovnictví na blokační linku.

Další banky mluví o spuštění v příštím roce

Řada bank už připouští, že samostatné nouzové tlačítko nebo obdobnou funkci připravuje. Banka Creditas zvažuje nasazení blokace všech platebních nástrojů jedním tlačítkem v první polovině příštího roku. Komerční banka je ve fázi upřesňování podoby řešení a také počítá se spuštěním v příštím roce. Fio banka potvrdila, že funkci typu panic button připravuje, ale bez bližšího termínu. Podobně UniCredit Bank uvedla, že službu tohoto typu chystá, detaily zatím zveřejnit nechce.

Z ekonomického pohledu jde o posun, který může omezit přímé finanční ztráty klientů i následné náklady bank na řešení reklamací, vratky plateb a podporu při podvodech. Pro klienty je podstatné hlavně to, zda blokace zastaví jen rizikové odchozí operace, nebo i běžný provoz účtu. Právě rozdíl mezi úplným odstřižením účtu a cíleným zmrazením transakcí bude zřejmě rozhodovat o tom, jak rychle se podobné nástroje stanou standardem napříč trhem.